bříza bělokorá / Betula pendula

Synonyma

  • Betula alba L.
  • Betula verrucosa Ehrh.
  • Betula alba L. subsp. verrucosa (Ehrh.) Čelak.
  • Betula atrata Domin
  • Betula microlepis Vassilczenko

Hlavní znaky

  • Strom s bílou kmenovou borkou, ve stáří v dolní části tmavě popraskanou
  • Větve nižších řádů převislé
  • Čepel listu lysá (jen v mládí řídce chlupatá)
  • Postranní laloky podpůrných šupin širší, dolů skloněné

Počet chromozómů: 2n=28

Variabilita

Druh velmi variabilní, mění se především vzrůst, charakter borky a rozměry a tvar listů. Z širšího komplexu této břízy bylo popsáno mnoho forem, variet či poddruhů různé taxonomické hodnoty. Na Vsetínsku se vyskytuje var. carelica s typickou svalcovitou stavbou dřeva, na Českomoravské Vysočině byla popsána Betula atrata s tmavou borkou. Samostatnou kapitolu potom tvoří druh Betula obscura s také tmavou borkou, který je v rámci Květeny ČR (1990) považován za samostatný druh, Danihelka et al. (2012) jej v novém Seznamu cévnatých rostlin ČR už ale uvádí pouze jako poddruh břízy bělokoré (Betula pendula subsp. obscura).

Ekologie

Především v lesích (acidofilní doubravy, reliktní bory), druhotně na pasekách a v remízcích. Pionýrská světlomilná dřevina, která obsazuje místa ležící ladem a tvoří tak i spontánní monokultury.

Kvete v průměru o 3-5 dnů dřív než Betula pubescens.

Rozšíření

Vyskytuje se hojně v celé ČR, chybí jen v lužních lesích. Horní hranice rozšíření je u nás 900-1100 metrů nad mořem.

Eurosibiřský druh, od Pyrenejí a Apenin k polárnímu kruhu.

Zajímavosti

Díky mykkorhize se často v okolí bříz vyskytují různé druhy hub (kozáky, křemenáče, ryzce).

Dříve se díky svým pionýrským schopnostem využívala jako rekultivační dřevina k osazování holin po zdevastovaných lesích. Zároveň se její dřevo využívá pro výrobu nábytku a listy ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu (hořké čaje, šampony).

Podobné druhy

Literatura

  • Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84:647–811.
  • Chmelař J. & Koblížek J. (1990): Salicaceae Mirbel – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 458–495.


Zpracoval: Blanka Brandová