růžkatec ostnitý / Ceratophyllum demersum

Synonyma

Ceratophyllum asperum Lam., Ceratophyllum oxyacanthum Cham.

Hlavní znaky

- listy 1–2× vidličnatě větvené
- koncové úkrojky 2–4, na okraji hustě ostře zubaté
- plod se 3 ostny (2 bazální do stran odtávající a třetí vytvořený na vrcholu)
- vrcholový osten stejně dlouhým nebo až 2,5× delší než zralý plod

Počet chromozómů: 2n = 24

Variabilita

Velmi variabilní druh. Tvar a počet úkrojků listů je dosti závislí na vlastnostech vodního prostředí. Proměnlivý je také tvar plodů. Jednou z mnoha odchylek jsou var. appiculatum (Cham. et Schlecht.) Aschers. s bazálními ostny redukovanými na nevýrazné hrbolky či f. gibbum Kittel s křídlatou bází postranních ostnů. 

Ekologie

Vyhledává mezotrofní až hypetrofní vody mrtvých říčních ramen, tůní, rybníků a pomalu tekoucích kanálů v nížinách a teplých pahorkatinách. V eutrofních vodách vystupuje výše. Nejčastěji roste v hloubkách do 2 m. Dno nádrží bývá pokryto vrstvou sapropelového substrátu. Stanoviště mohou být osluněné, ale toleruje i značný zástin. Upřednostňuje vody mírně kyselé až zásadité s vyšším obsahem vápníku, fosforu a dusíku. Snáší i vyšší koncentrace solí. Společenstvo svazů Lemnion minoris, Utricularion vulgaris a Hydrocharition morsus-ranae.

Rozšíření

V ČR roztroušeně v nížinách a teplých pahorkatinách. Zvláště pak v Polabí, středních a jižních Čechách, jižní Moravě, Hanné a Ostravsku. 
Areál druhu zaujímá všechny světadíly, od tropů až za polární kruh s těžištěm rozšíření v mírném pásmu severní polokoule. Chybí v arktických aridních oblastech. V celé Severní Americe mimo nejsevernějších částí (na sz až k 69° s. šířky, na sv až k k 50° s. šířky), po 69° s. šířky se vyskytuje i v Evropě. Nejdále na jich zasahuje do Tasmánie. 

Zajímavosti

Opylení se děje pod vodou, tyčinky se oddělují od květu, vyplouvají na hladinu, kde se pyl vysypává a pomalu klesá na ponořené blizny. K častějšímu opylení přispívá klidná hladina. 
Zimu přečkává převážně za pomoci přezimovacích orgánů (turionů), které jsou tvořeny zhuštěnými přesleny listů z vrcholových částí lodyh.

Podobné druhy

Literatura

Slavík B., Husák Š. & Hejný S. (1997): Rod Ceratophyllum L. In: Slavík B. (ed): Květena České republiky vol. 1., Academia, Praha.
Šumberová K. (2011): Ceratophylletum demersi Corillion 1957. In: Chytrý M. (ed), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha.

Zpracoval: Jan Ševčík