vrbina penízková / Lysimachia nummularia

Hlavní znaky

- vytrvalé, téměř lysé, světle zelené byliny
- lodyha plazivá, až 0,5 m dlouhá, mělce kořenující v uzlinách, většinou nevětvená a nezřetelně 4křídlá
- listy vstřícné, křižmostojné, s čepelí v jedné rovině, často oranžově červeně tečkované
- listová čepel okrouhlá až eliptická, tupá, krátce řapíkatá až přisedlá, na okraji bez bělavého lemu
- květy jednotlivé, vyrůstající z paždí listů ve střední části lodyhy
- kališní cípy srdčité
- koruna nálevkovitá až kolovitá, sytě žlutá
- nitky tyčinek srostlé
- tobolky červeně skvrnité

Počet chromozómů: 30, 32, 36, 43, 45

Variabilita

Téměř celá Evropa, introdukovaná a zdomácnělá v Severní Americe a v Japonsku. V ČR hojně zejména v nižších polohách, řidčeji pouze v oblastech s výskytem písčin. Ve vyšších polohách s různou, spíše nižší frekvencí výskytu.

Ekologie

Lužní lesy, vlhké světliny lesů, břehy vodních toků a rybníků, vlhké louky a poly, příkopy, ale i parky a zahrady. Jedná se o pionýrský druh osídlující obnažené půdy. Roste na spíše světlejších, vlhčích, případně dočasně vysychajících místech, především na těžších půdách. Zvládá i hnojené, vápněné či na dusíkaté látky chudé půdy.

Zajímavosti

Rostliny jsou jen velmi vzácně plodné, většinou se množí vegetativně.

Podobné druhy

Lysimachia nemorum

Literatura

Kovanda M. (2002): Lysimachia L. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 282–283.
Skalický V. (2003): Lysimachia L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 260–267.