- vytrvalé byliny
- lodyha přímá, hranatá, nejčastěji nevětvená, odstále chlupatá
- listy v 3(-5)četných přeslenech, vzácněji na bočních větvích vstřícné a křižmostojné, vejčitě kopinaté, řapíkaté, tečkované
- listová čepel celokrajná
- květy tvoří převislý hrozen
- kališní cípy trojúhelníkovité až čárkovitě kopinaté, bez lemu
- korunní cípy na okraji žláznatě brvité
- koruna nálevkovitě zvonkovitá, citronově žlutá až zlatožlutá
- tobolky červeně skvrnité
V oblastech původního rozšíření roste v lužních lesích, pobřežních křovinách, na vlhkých loukách a bažinách. Stanoviště na našem území tomu ve většině případů výskytu neodpovídají. Častěji ji můžeme vidět spíše v sušších lemových společenstvech, na rumištích nebo podél komunikací.
Středozemí, Turecko, Kavkaz, dále od Balkánského poloostrova na sever po jihovýchod střední Evropy, kde jsou však původní hranice rozšíření setřeny sekundárním výskytem. Druhotně zavlečena do Severní Ameriky. V ČR hojně pěstovaný druh v parcích a zahradách odkud běžně zplaňuje a dostává se tak na přirozená stanoviště. Původní výskyt nelze zpochybnit pouze v Chřibech a na jihovýchodní Moravě (Hustopečská pahorkatina).
Kovanda M. (2002): Lysimachia L. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 282–283.
Skalický V. (2003): Lysimachia L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 260–267.