rdest tupolistý / Potamogeton obtusifolius

Hlavní znaky

- lodyha smáčklá
- turiony se vyvíjejí na vrcholech lodyhy a hlavních větví
- listy čárkovité, 45–70 mm dlouhé, 2,1–3,5 mm, na vrcholu zaokrouhlené s nasazeným hrotem, celokrajné, (3–)5žilné, bez sklerenchymatických vláken
- střední žilka listu zaujímá 1/20–1/7 šířky listu
- palisty na straně přivrácené k listu srostlé, na odvrácené volné, 8–18 mm dlouhé

Počet chromozómů: 2n = 26

Variabilita

Variabilita je vázaná hlavně na celkový habitus a šířku listů. Tyto ekomorfózy byly různě taxonomicky hodnoceny. Rostliny z hlubokých či stinných vod mající prodloužená internodia a méně větvenou lodyhu byly popsány jako var. elongatus G. Fischer; širolisté rostliny jako var. latifolius Fieber; zatímco úzkolisté jako var. angustifolius Fieber. 

Ekologie

Nejčastěji osidluje stojaté až mírně tekoucí, mezotrofní až eutrofní, méně často dystrofní, vody jako jsou nížinné toky, mrtvá říční ramena, tůně v mokřadech, rybí sádky, náhony, pískovny a rybníky. Stanoviště bývají plně osluněná, ale snáší i zástin, s hloubkou 10-90 cm, s bahnitým až rašelinným dnem s vrstvou organogenního bahna. Vyhýbá se vodám zásaditým a bohatým na vápník. Svaz Potamion, vzácně i ve svazu Nymphaeion albae.

Rozšíření

Historicky se hojněji vyskytoval v jihočeských pánvích, severních a východních a západních Čechách. Na Moravě na Ostravsku a Opavsku. V současnosti pouze na několika málo lokalitách hlavně v dolním Poorličí, Karlovarsku, Českomoravské vrchovině, Českobudějovicku a Ostravsku.
Areál druhu zahrnuje chladné až temperátní oblasti severní polokoule. Evropa (mimo nejchladnější oblasti severní část, na jih po Alpy), Asie (mezi 50-63° s. šířky po s. Japonsko), Severní Amerika (menší arely a ojedinělé výskyty v severní části, na jih po přibližně 40° s. šířky).

Podobné druhy

Literatura

Kaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky III. P. obtusifolius a P. friesii. – Preslia, Praha, 74: 267–280
Kaplan Z. (2010): Čeleď Potamogetonaceae Dumort. In: Štěpánková J. (ed): Květena České republiky vol. 8. – Academia, Praha.

Zpracoval: Jan Ševčík