violka rolní / Viola arvensis

Synonyma

Viola tricolor subsp. arvensis (Murray) Nyman
Viola segetalis Jord.
Viola agrestis Jord.
Viola ruralis Jord. ex Bor.

Hlavní znaky

- jednoleté byliny s tenkým přímým kořenem
- listová čepel eliptická, vejčitá až kopinatá, na okraji vroubkovaná
- palisty dlanitosečné až peřenosečné
- střední úkrojek palistu podobný listům
- květy drobné, bílé, na bázi se žlutou skvrnou, svrchní korunní lístky občas nafialovělé
- ostruha kratší nebo stejně dlouhá jako kališní přívěsky
- kališní lístky trojúhelníkovité, delší než koruna
- blizna bez zřetelného žláznatého výrůstku

Počet chromozómů: 34

Variabilita

Poměrně značně variabilní druh, který se poměrně často kříží s violkou trojbarevnou a také vytváří autogamické linie. Variabilita se projevuje především ve velikosti a tvaru listů a palistů, v míře odění či ve velikosti a barvě květů.

Ekologie

Rumiště, železniční a silniční náspy, polní a zahradní kultury, vzácně také (polo)přirozené xerotermní trávníky. Na vlhkých, humózních až písčitých půdách.

Rozšíření

V ČR hojně od nížin do hor, ve vyšších polohách obvykle pouze podél cest.

Zajímavosti

Hojný, avšak málo významný polní plevel.

Podobné druhy

Viola kitaibeliana, Viola tricolor

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.

Zpracoval: Michal Hroneš