violka trojbarevná / Viola tricolor

Synonyma

Viola tricolor subsp. montana (Čelak.) Čelak.
Viola saxatilis F. W. Schmidt incl.
Viola polychroma Kerner incl.
Viola curtisii E. Forster incl.

Hlavní znaky

- jednoleté až vytrvalé byliny
- palisty zpeřené
- květy poměrně velké, obvykle různobarevné
- koruna delší než kalich
- blizna zakončená paličkovitým výrůstkem

Počet chromozómů: 26

Variabilita

Velmi variabilní taxon, který se v ČR rozpadá na 4 poddruhy: Viola tricolor subsp. tricolor (jednoleté byliny na ruderálních stanovištích a v polních kulturách), Viola tricolor subsp. saxatilis (vytrvalé byliny se žlutými květy na xerotermních stanovištích), Viola tricolor subsp. polychroma (jednoleté až vytrvalé byliny s modrými či různobarevnými květy na horských a podhorských loukách a pastvinách) a Viola tricolor subsp. curtisii (jednoleté až vytrvalé byliny s velmi úzkými středními a horními lodyžními listy a modrými či různobarevnými květy na písčitých substrátech).

Ekologie

Okraje cest, železniční náspy, polní kultury, paseky, xerotermní trávníky, skalní šterbiny, písčiny, horské mezofilní louky a pastviny.

Rozšíření

Roztroušeně až hojně po celém území ČR. Do vyšších horských poloh zavlékána se stavevbním materiálem.

Zajímavosti

Častý avšak málo významný polní plevel. Jeden z možných rodičů zahradních macešek.

Podobné druhy

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.

Zpracoval: Michal Hroneš