violka žlutá / Viola lutea

Synonyma

Viola sudetica Willd.
Mnemion sudeticum (Willd.) Fourr.

Hlavní znaky

- vytrvalé rostliny s hranatou lodyhou
- listy vejčité až úzce kopinaté
- palisty nesouměrně peřenosečné
- květy velké, žluté
- ostruha nafialovělá, tenká, vzhůru zahnutá

Počet chromozómů: 48

Ekologie

Vysokostébelné trávníky, smilkové horské louky a pastviny, na kyselých horninách.

Rozšíření

Vysoká sudetská pohoří na severu republiky (Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník), pravděpodobně vysazena byla v Orlických horách a v Beskydech. Od montánního do subalpínského stupně.

Zajímavosti

Dekorativní velkokvětý druh, který je jedním z možných rodičů kulturních macešek.

Podobné druhy

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.



Zpracoval: Michal Hroneš

Květ/Květenství

© Michal Hroneš

violka žlutá <i>(Viola lutea)</i>

Květ/Květenství

© Michal Hroneš

violka žlutá <i>(Viola lutea)</i>

Květ/Květenství

© Lucie Kobrlová

violka žlutá <i>(Viola lutea)</i>

Habitus

© Michal Hroneš

violka žlutá <i>(Viola lutea)</i>