violka divotvárná / Viola mirabilis

Hlavní znaky

- rostliny zprvu s přízemní růžicí, později tvořící květonosné lodyhy
- listy širší než dlouhé, okrouhlé, na bázi mělce srdčité
- žilnatina vystouplá
- palisty okrouhlé až široce vejčité, celokrajné, rezavě hnědé
- květní stopky s listenci v horní polovině
- květy obvykle světle modré, vzácněji narůžovělé nebo tmavě modré
- ostruha zelenobílá
- kleistogamické květy s velkými kališními přívěsky

Počet chromozómů: 20

Ekologie

Listnaté lesy (především Carpinion a Quercion pubescenti-petraeae), na humózních a převážně bazických půdách.

Rozšíření

Roztroušeně v teplejších (termofytikum, mezofytikum) oblastech celé ČR, velmi vzácně v jižních a jihozápadních Čechách, na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě.

Podobné druhy

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.

Zpracoval: Michal Hroneš