Zapojené alpínské trávníky / Nardo strictae-Caricion bigelowii

Diagnostické druhy

Avenella flexuosa, Carex bigelowii, Festuca supina, Galium saxatile, Hieracium alpinum agg., Nardus stricta, Solidago virgaurea

Konstantní druhy

Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Calluna vulgaris, Carex bigelowii, Festuca supina, Hieracium alpinum agg., Nardus stricta, Solidago virgaurea

Dominantní druhy

Avenella flexuosa, Nardus stricta

Ohrožené druhy

Carex bigelowii, Festuca supina, Hieracium alpinum

Krátká charakteristika

Chudé trávníkové porosty alpínských poloh nad horní hranicí lesa, kde se v zimě vytváří silnější a dlouho trvající sněhová pokrývka, nejčastěji na plochých hřebenech a v terénních sníženinách na mírných svazích.

Struktura a druhové složení

Alpínské trávníky s dominantou Nardus stricta a Avenella flexuosa. Jedná se o porosty druhově chudé, nízké a husté s pokryvností 90-100% a výškou do 20 cm. Dále se zde častěji vyskytují Festuca supina a Carex bigelowii. V druhově chudých porostech se vyskytuje ještě několik druhů trav (Anthoxanthum alpinum, Deschampsia cespitosa a Molinia caerulea) a dvouděložných bylin (Bistorta major, Galium saxatile, Hieracium alpinum agg., Homogyne alpina, Solidago virgaurea aj.). Porosty obsahují zpravidla jen kolem 10 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m2. Mechové patro je v důsledku silného zápoje smilky a mocné vrstvy surového humusu zpravidla vyvinuto jen slabě nebo úplně chybí.

Stanoviště

Hlubší podzolové půdy, častý je i výskyt na zarostlých alpínských půdních formách, jako jsou polygonální a girlandové půdy. Půdy jsou vlhké, místy až zrašelinělé, chudé živinami a silně kyselé s malým obsahem vápníku a mocnou vrstvou surového humusu. Průměrné roční teploty stanovišť jsou 2 – 4 °C. Porosty se nacházejí v alpínském stupni zpravidla nad 1300 m n. m.

Dynamika a management

Smilkové alpínské trávníky se vyskytovaly jako přirozená vegetace mělkých terénních sníženin s déle ležící sněhovou pokrývkou (tzv. smilkové pralouky), podle hypotézy Jeníka (1961). Na základě tohoto předpokladu došlo k jejich rozsáhlému rozšíření na hřebenové plošiny až po vypálení a vysekání kleče, jehož cílem bylo zvětšit plochy vhodné pro pastevectví a travaření. V současnosti se smilkové porosty nerozšiřují. Tato skutečnost je dána vlivem atmosférického znečištění a také neobhospodařováním. Dochází tedy spíše k ústupu a šíření jiných druhů. Potenciálním nebezpečím pro tuto vegetaci je globální oteplování klimatu a změny v délce trvání sněhové pokrývky.

Variabilita

Jediná asociace Carici bigelowii-Nardetum strictae s dominantami Carex bigelowii a Nardus stricta. Vegetace vytváří rozsáhlé porosty na plochých hřebenech, na vrcholech silně vyfoukávaných větrem, kde se střídají kostřavové trávníky s lišejníky (as. Cetrario-Festucetum supinae) a alpínská vřesoviště (as. Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris). Půdy jsou zde spíše hlubší, kamenité s pH 3,7 – 5,0 a s malou mikrobiální aktivitou. Porosty jsou po celou zimu kryté mocnou vrstvou sněhu.

Rozšíření v ČR

Alpínský stupeň nad 1300 m n. m. Vegetace je hojná v alpínském stupni skandinávských pohoří a izolovaně se vyskytuje ještě v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, zatímco smilkové trávníky nad horní hranicí lesa v Alpách jsou druhově bohatší a řadí se do jiného svazu (Nardion strictae).

Významné lokality

Vrcholové polohy Krkonoš, Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, hřeben Hrubého Jeseníku mezi Petrovými kameny a Břidličnou horou

Význam

Dříve byly tyto trávníky přepásány a místy i sečeny. Dnes nejsou hospodářsky využívány. Společenstvo má význam pro ochranu biodiverzity, velký význam půdoochranný a vodohospodářský. Ohrožením je sešlap a potenciálně i šíření některých apofytů v okolí turistických cest, nejčastěji druhů Cirsium heterophyllum, Epilobium angustifolium, Hypericum maculatum a Senecio nemorensis agg., dále okyselování a eutrofizace, které podporují šíření některých druhů na úkor smilky, a v minulosti byly rozsáhlé plochy zničeny také vysazováním kleče.

Literatura

Kočí M. (2007): Acidofilní alpínské trávníky (Juncetea trifidi).- In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. díl, Travinná a keříčková vegetace, Academia Praha, p. 76-83.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů ČR, 2. vydání, AOPK Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky  – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Culek M. et. al. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Čeřovský J., Podhajská Z. & Turoňová D., et. al. (2007): Botanicky významná území České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.



Zpracoval: Petra Bečvářová
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Radim J. Vašut (ZPRACOVÁNO)

Zapojené alpínské trávníky <i>(Nardo strictae-Caricion bigelowii)</i>

Porost

© Martina Fialová

Zapojené alpínské trávníky <i>(Nardo strictae-Caricion bigelowii)</i>