Subalpínská kapradinová vegetace / Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Svaz Dryopterido filicis-maris-Athyrion distenfolii zahrnuje vegetaci kapradinových niv montánního až subalpínského stupně v karech a maloplošných závětrných oblastech nad horní hranicí lesa.

Struktura a druhové složení

Subalpínské kapradinové nivy s dominancí kapradin Dryopteris filix-mas, Athyrium distentifolium a někdy i Athyrium filix-femina vytvářejí zapojené porosty s takřka 100% pokryvností a výškou bylin kolem 1 m. Vzhled společenstev dotvářejí statné byliny jako Aconitum plicatum, Adenostyles alliariae, Carduus personata, Veratrum album subsp. lobelianum aj. Porosty s dominancí papratky horské jsou druhově chudší, zatímco výraznější a bohatší porosty najdeme ve vegetaci s dominantní kapradí samcem, které jsou však vzácnější. Můžeme zde nalézt také řadu lesních druhů, např. Lilium martagon, Milium effusum či Paris quadrifolia. Mohou se místy objevit keřovité formy Acer pseudoplatanus. Mechové patro bývá slabé, s nízkou pokryvností. 

Stanoviště

Porosty často osídlují částečně zazemněné suťové kužely a vlhčí stíněná stanoviště v okolí horní hranice lesa. Vyskytují se na nevelkých plochách závětrných svahů a v chráněných místech karů. V zimě bývají chráněny před silnými mrazy mohutnou vrstvou sněhové pokrývky, která je pak na jaře hojně zásobí vodou. Půdy jsou vlhké, provzdušněné s velkým obsahem živin a mocnou vrstvou humusu.

Dynamika a management

Jedná se o přirozeně nelesní společenstva vázaná na místa pádů lavin, kde je znemožněn vývoj lesa. V minulosti mohly být jejich lokality uměle rozšířeny v důsledku kácení papratkových smrčin, např. v Hrubém Jeseníku. V současnosti při zachování podmínek pro akumulaci sněhu je vhodné nechat tuto vegetaci bez zásahu člověka.

Variabilita

V rámci tohoto svazu rozlišujeme v ČR 2 asociace:

1. Daphno mezeri-Driopteridetum filicis-maris - subalpínská kapradinová vegetace s kapradí samcem je druhově bohaté společenstvo s velkou pokryvností osídlující mírné JV svahy ve výškách 1000-1300 m n. m. Mechové patro je dobře vyvinuto.
2. Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii - subalpínská kapradinová vegetace s papratkou horskou je společenstvo druhově chudší a vyskytuje se převážně na SV svazích ve výšce 1000-1400 m n. m. Mechové patro je slabé s velmi nízkou pokryvností. Rozlišují se dvě varianty: A) Adenostyles alliariae - horské druhy v subalpínském stupni nad horní hranicí lesa; B) Luzula sylvatica - lesní druhy s absencí horských druhů v lesním stupni.
   Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »

Rozšíření v ČR

Vyskytují se v nejvyšších polohách Krkonoš, Jeseníků, ochuzené porosty známe z Kralického Sněžníku a Šumavy. Obdobné papratkové porosty můžeme najít na nejvyšších vrcholech Beskyd a Javorníků.

Významné lokality

Nejvýznamnější lokality lze nalézt v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, druhově ochuzené porosty lze vidět na Kralickém Sněžníku nebo na Bukovci v Jizerských horách.

Význam

Pro člověka hospodářský význam nemá, je však důležité uchovat tento svaz jako důležitý zdroj biodiverzity a jako společenstva vzácných a ohrožených druhů. Jediné ohrožení hrozí při okusu jelení zvěří a při zhutňování sněhu na sjezdovkách, pod nimiž se tato vegetace nachází.

Literatura

Kočí M. (2007): Subalpínská vysokobylinná a křovinná vegetace (Mulgedio-Aconitetea). - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčkovitá vegetace. - Academia Praha, p. 126-131.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, p. 151-152.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha.

Zpracoval: Petr Šťastný
Recenzoval: Martin Duchoslav