Pastviny a sešlapávané trávníky.
Trvalé pastviny typu krátkostébelných až středně vysokých porostů. Biomasa je tvořena druhy snášejícími okus a sešlap, mj. druhy s plazivým vzrůstem (Trifolium repens), druhy tvořícími přízemní růžice (Leontodon autumnalis, Plantago major, Taraxacum sect. Ruderalia) či trávami (Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Lolium perenne, Poa annua). Na kyselejších půdách se více uplatňují Nardus stricta a Thymus pulegioides. Na živiny bohatší pastviny osidlují druhy jako Trifolium repens, vlhčí místa Deschampsia caespitosa. Rozvolněné porosty kromě rostlinných druhů (Carlina acaulis, Prunella vulgaris) obsahují také mechorosty (Scleropodium purum).
Nejčastěji plochý, mírně zvlněný terén v pahorkatinách až horách. Vedle rpzsáhlejších pastvin to jsou i okraje cest (polní a lesní cesty), sešlapávaná místa v obcích, v okolí budov a na rekreačních místech (hřiště apod.). Půdy jsou přirozeně úživné s mírně kyselou až neutrální reakcí. Stanoviště bývají osluněná i mírně zastíněná, nebývají příliš vyschlá ani zamokřená.
Svaz zahrnuje vegetaci ovlivňovanou člověkem (pastviny, sešlapávaná místa ad.). V současné době převažují pastviny intenzivní. Na nich se pak mohou vytvořit zpětnou extenzivní pastvou porosty asociace Lolio-Cynosuretum. Vlivem ústupu přepásání mohou některé pastviny v naší krajině zmenšovat své plošné zastoupení. Jedná se např. o asociaci Anthoxantho-Agrostietum. Sešlapávaná vegetace dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu.
V České republice je rozlišováno 5 asociací. První z nich je Lolio perennis-Cynosuretum cristati, trvalé pastviny na půdách s dobrým přirozeným zásobením živin. Asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis jsou karpatské psinečkové pastviny podhorského vegetačního stupně. Třetí asociace Lolietum perennis pokrývá stanoviště s pravidelným méně intenzivním sešlapem. Asociace Prunello vulgaris-Ranunculetum repentis zahrnuje rozvolněné porosty s převahou hemikryptofytů na lesních cestách. Poslední asociace Alchemillo hybridae-Poëtum supinae reprezentuje rozvolněné, druhově chudé porosty s dominancí Poa supina.
Od nížin do montánního stupně a městská zeleň.
Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy, také Vizovické vrchy, Vsetínské vrchy a Javorníky, Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy), Knížecí stolec (Šumava), Křivoklátsko.
Porosty nemají prakticky žádný význam z hlediska ochrany druhů. Ohrožená jsou zarůstáním (upuštění od pastvy), šířením expanzivních druhů, eutrofizací.
Chytrý M., Blažková D. (2007): Cynosurion cristati Tuxen 1947. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p. 195-208.
Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647-811.