Jednoletá ruderální vegetace narušovaných štěrkových a písčitých půd / Salsolion ruthenicae

Diagnostické druhy

Amaranthus albus, Anthemis ruthenica, Bromus tectorum, Chenopodium botrys, Chenopodium glaucum, Conyza canadensis, Corynephorus canescens, Filago minima, Lepidium densiflorum, Microrrhinum minus, Oenothera biennis, Plantago arenaria, Salsola kali rosacea, Senecio viscosus, Setaria viridis, Sisymbrium altissimum, Verbascum phlomoides

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Atriplex rosea, Chenopodium botrys, Plantago arenaria, Polycnemum majus

Krátká charakteristika

Druhotná terofytní vegetace písčitých substrátů často bohatších na vápník, s hojným zastoupením neofytů; porosty mají pionýrský charakter. 

Struktura a druhové složení

Porosty jsou druhově chudé, nízké a nezapojené; optimum výskytu zde má mediteránní druh Chenopodium botrys, kontinentální stepní běžec Salsola kali subsp. rosacea, jednoleté kontinentální druhy Corispermum leptopterum a Plantago arenaria a růžicovitý hemikryptofyt Verbascum phlomoides.

Stanoviště

Vhodná stanoviště vznikají lidskou činností a jde o ekologicky extrémní místa, např. haldy, vyhřáté povrchy odvalů, výsypky popílku, železniční náspy, pískovny a hromady škváry nebo štěrku; původně šlo o vegetaci přirozených písčin narušovaných např. erozí, např. štěrkopískové náplavy v dolních úsecích řek.

Dynamika a management

Porosty tvoří iniciální sukcesní stadia na čerstvě obnažených substrátech. Fenologické optimum vegetace je v pozdním létě a na podzim.

Variabilita

V České republice se rozlišují tři asociace: as. Chenopodietum botryos, tvořená pionýrskou ruderální vegetací na písčitých půdách, se vyskytuje zejména na antropogenních substrátech jako je škvára, štěrk či písek; na sypkých půdách se vytvářejí porosty as. Bromo tectorum-Coryspermetum leptopteri, které jsou značně tolerantní vůči silnému zasolení, vysychání substrátu a nedostatku živin; specifické ekologické nároky má i as. Plantagini arenariae-Senecietum viscosi, která tvoří porosty na dobře prospustných a narušovaných substrátech s nadbytkem živin, jako jsou např. písčiny pod vlivem těžby či míčových her, dále kolejiště a železniční náspy apod.

Rozšíření v ČR

V ČR je výskyt pouze ostrůvkovitý (okolí Rokycan a Kladna, Brno, Oslavany; hutní odvaly na Ostravsku aj.); doklady pocházejí ze skládek průmyslového odpadu, železničních náspů a z výsypek dolů.

Významné lokality

Roztroušeně.

Význam

Společestva svazu zpevňují povrch sypkých substrátů a zabraňují tak větrné erozi. Některé druhy svazu patří mezi ohrožené taxony naší květeny (Chenopodium botrys, Polycnemum majus, Atriplex rosea a Plantago arenaria).

Literatura

Lososová Z. (2009): Salsolion ruthenicae Philippi 1971. - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace ČR 2. díl. Plevelová, ruderální, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p.186-194.

Jarolímek I., Zaliberová M., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 182-184.

Krippelová T. & Mucina L. (1988): Charakteristika vyšších syntaxónov triedy Stellarietea mediae na Slovensku. - Preslia 60: 41–58.

Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995/1, p. 141.

Procházka F. et al. (2001): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. - AOPK, Praha. 



Zpracoval: Veronika NÝVLTOVÁ
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© David Hlisnikovský

Jednoletá ruderální vegetace narušovaných štěrkových a písčitých půd <i>(Salsolion ruthenicae)</i>