Druhotná terofytní vegetace písčitých substrátů často bohatších na vápník, s hojným zastoupením neofytů; porosty mají pionýrský charakter.
Porosty jsou druhově chudé, nízké a nezapojené; optimum výskytu zde má mediteránní druh Chenopodium botrys, kontinentální stepní běžec Salsola kali subsp. rosacea, jednoleté kontinentální druhy Corispermum leptopterum a Plantago arenaria a růžicovitý hemikryptofyt Verbascum phlomoides.
Vhodná stanoviště vznikají lidskou činností a jde o ekologicky extrémní místa, např. haldy, vyhřáté povrchy odvalů, výsypky popílku, železniční náspy, pískovny a hromady škváry nebo štěrku; původně šlo o vegetaci přirozených písčin narušovaných např. erozí, např. štěrkopískové náplavy v dolních úsecích řek.
Porosty tvoří iniciální sukcesní stadia na čerstvě obnažených substrátech. Fenologické optimum vegetace je v pozdním létě a na podzim.
V České republice se rozlišují tři asociace: as. Chenopodietum botryos, tvořená pionýrskou ruderální vegetací na písčitých půdách, se vyskytuje zejména na antropogenních substrátech jako je škvára, štěrk či písek; na sypkých půdách se vytvářejí porosty as. Bromo tectorum-Coryspermetum leptopteri, které jsou značně tolerantní vůči silnému zasolení, vysychání substrátu a nedostatku živin; specifické ekologické nároky má i as. Plantagini arenariae-Senecietum viscosi, která tvoří porosty na dobře prospustných a narušovaných substrátech s nadbytkem živin, jako jsou např. písčiny pod vlivem těžby či míčových her, dále kolejiště a železniční náspy apod.
V ČR je výskyt pouze ostrůvkovitý (okolí Rokycan a Kladna, Brno, Oslavany; hutní odvaly na Ostravsku aj.); doklady pocházejí ze skládek průmyslového odpadu, železničních náspů a z výsypek dolů.
Roztroušeně.
Společestva svazu zpevňují povrch sypkých substrátů a zabraňují tak větrné erozi. Některé druhy svazu patří mezi ohrožené taxony naší květeny (Chenopodium botrys, Polycnemum majus, Atriplex rosea a Plantago arenaria).
Lososová Z. (2009): Salsolion ruthenicae Philippi 1971. - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace ČR 2. díl. Plevelová, ruderální, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p.186-194.
Jarolímek I., Zaliberová M., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 182-184.
Krippelová T. & Mucina L. (1988): Charakteristika vyšších syntaxónov triedy Stellarietea mediae na Slovensku. - Preslia 60: 41–58.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995/1, p. 141.
Procházka F. et al. (2001): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. - AOPK, Praha.