Svaz sdružuje společenstva vázaná na mezická až mírně vlhká sešlapávaná stanoviště, která jsou zpravidla chudší živinami.
Jednovrstevné, druhově relativně chudé porosty. Příznačné je prolínání synantropních druhů s druhy přirozené vegetace. Jde o druhy často rostoucí na písčitých nebo kamenitých substrátech (např. Herniaria glabra, Medicago lupulina, Poa compressa, Scleranthus annuus a Spergularia rubra) a druhy suchých trávníků (např. Arenaria serpyllifolia a Potentilla argentea). Na kontaktu s loukami pronikají do porostů například Agrostis capillaris, Lolium perenne, Plantago lanceolata a Trifolium repens. Na občasně zamokřených stanovištích se uplatňují také Agrostis stolonifera, Ranunculus repens, Rumex obtusifolius a Stellaria media. Díky dostatku vláhy je obvykle vyvinuto mechové patro.
Vegetace se vyskytuje na sešlapávaných, nehostinných, světlých a vlhčích stanovištích, nejčastěji podél lesních cest a turistických chodníků a v okolí horských chat, méně často porosty vyplňují mezery mezi dlaždicemi na cestách a chodnících.
Jde o iniciální sukcesní stadia, ve kterých se uplatňují drobné jednoleté a víceleté rostliny, z nichž mnohé se vyznačují poléhavým růstem (např. Herniaria glabra, Sagina procumbens a Spergularia rubra) nebo tvoří růžice (Plantago major).
Svaz Saginion procumbentis zahrnuje 5 asociací, které se liší typem stanoviště a dominantními druhy. Jsou to asociace Sagino procumbentis-Bryetum argentei Diemont et al. 1940 (Sešlapávaná vegetace s úrazníkem položeným a prutníkem stříbřitým), Herniarietum glabrae (Hohenester 1960) Hejný et Jehlík 1975 (Sešlapávaná vegetace s průtržníkem lysým), Rumici acetosellae-Spergularietum rubrae Hülbusch 1973 (Sešlapávaná vegetace s kuřinkou červenou), Poëtum annuae Gams 1927 (Jednoleté trávníky sešlapávaných míst s lipnicí roční) a Lolio perennis-Matricarietum suaveolentis Tüxen 1937 (Sešlapávaná vegetace s invazním heřmánkem terčovitým).
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde.
V České republice je tato vegetace nejhojnější v pahorkatinách a podhorských oblastech. Svaz je rozšířen především ve vlhčí atlantské a subatlantské části Evropy. Optimum výskytu svazu leží ve vyšších nadmořských výškách a ve srážkově bohatších územích ovlivněných oceánickým klimatem.
Na sešlapávaných místech má vegetace protierozní funkci. Vegetace nemá hospodářský význam ani není ohrožena.
JAROLÍMEK I., ZALIBEROVÁ M., MUCINA L. & MOCHNACKÝ S. (1997): Rastlinné společenstva Slovenska, 2.Synantropná vegetácia, p.70-73, Veda, Bratislava.
LÁNÍKOVÁ D. (2009): Vegetace sešlapávaných stanovišť.- In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, p. 60-72, Academia, Praha.