Vegetace nízkých keříčků v alpínském stupni na silně vyfoukávaných stanovištích jako jsou hrany svahů, vrcholy hor, vyvýšená místa na vrcholových plošinách a vrcholových skalách, návětrné svahy s mělkou sněhovou pokrývkou, ale i skalní žebra.
Porosty keříčků v alpínském stupni jsou tvořeny především Calluna vulgaris nebo Empetrum nigrum s. lat. (E. hermaphroditum), s hojnou příměsí Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Festuca supina, Avenella flexuosa, vzácněji např. Juncus trifidus, plavuňovitých (Huperzia selago, vzácněji Diphasiastrum) a jestřábníků (Hieracium alpinum agg.). Bohatě jsou zastoupeny mechy a lišejníky.
Výskyt nad horní hranicí lesa, jedná se o extrémní stanoviště na půdách jako jsou kamenité rankery, mělké a vysychavé. Průměrné roční teploty jsou 1–3 °C a roční srážkové úhrny 1500–1700 mm, vzdušná vlhkost je po větší část vegetačního období dost vysoká. V zimě jsou tato stanoviště vystavena silným mrazům, neboť mají jen mělkou sněhovou pokrývku.
Porosty trpí sešlapem při pěší turistice a také zarůstáním klečí. Značný vliv na porost může mít eutrofizace a s ní spojená expanze trav na úkor keříčků. Vegetace nebyla v minulosti hospodářsky využívaná a nevyžaduje žádný management.
Na území ČR jsou rozlišovány dvě asociace. První asociace: Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris – vyskytující se nad horní hranicí lesa (nad 1400 m), na nejextrémnějších stanovištích na vrcholech a hřebenech s půdami chudými, vysychanými a hodně kyselými. Projevuje se zde účinek eroze a abraze. Druhá asociace: Junco trifidi-Empetretum hermaphroditi – se značně podobá první asociaci, s rozdílem ve výskytu dominantní šichy oboupohlavné (Empetrum hermaphroditum). Výskyt většinou na hranách izolovaných skalních útvarů, okrajích suťových polí a skalních výchozech.
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »
Alpínský stupeň nad 1400 m n. m (Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník). Ve střední Evropě je tato vegetace nejlépe vyvinuta v Alpách.
As. Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris: Luční a Studniční hora, Obří hřeben, Sněžka a Vysoké kolo v Krkonoších, vzácně i na Králickém Sněžníku. As. Junco trifidi-Empetretum hermaphroditi: oblast Vozky, Červené hory, Tabulových skal, Petrových kamenů a Břidličné v Hrubém Jeseníku.
Význam především ochranářský, ale také půdoochranný a vodohospodářský. Většinou součástí chráněných území. U nás vzácně se vyskytující, vázané na vysokohorské polohy. Vegetace dříve nebyla hospodářsky využívaná, neboť nebyla hospodářsky významná.
Kočí M. a Chytrý M. (2007): Alpínská vřesoviště. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. díl, Travinná a keříčková vegetace, Academia Praha, p. 65-69.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů ČR, 2. vydání, AOPK Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Háková et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, p. 86-90.
Culek M. et. al. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Čeřovský J., Podhajská Z. & Turoňová D., et. al. (2007): Botanicky významná území České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.