Rozvolněná vegetace panonských stepí na píscích kyselé až bazické reakce s dominantními travinami Festuca vaginata, Stipa borysthenica nebo Corynephorus canescens.
Rozvolněné, druhově poměrně bohaté stepní trávníky s dominantními travinami Festuca vaginata, Corynephorus canescens nebo Stipa borysthenica s výskytem psamofytů a kontinentálních druhů jako Carex supina, Erysimum diffusum a Helichrysum arenarium. Na jižní Moravě a části Slovenska také se subatlantskými druhy svazu Corynephorion canescentis.
Vegetačním krytem částečně stabilizované, dříve pohyblivé písčité substráty, jako jsou váté písky a písečné přesypy, a to na rovinách až mírných svazích. Substrát je silně vysychavý, propustný a chudý na živiny, kyselé až bazické reakce. Klima je kontinentální, v České republice (sub-)kontinentální teplé a suché, s průměrnou roční teplotou 8,5-9,5°C a ročním srážkovým úhrnem kolem 550 mm.
V České republice jde o sekundární vegetaci, jenž je schopna dlouhodobé existence pouze na pravidelně narušovaných místech, jinak spontálně zarůstá dřevinami. Vegetace navazuje na iniciální sukcesní stádia, jenž vznikají po narušení půdního povrchu. Přirozená sukcese těchto ploch by pravděpodobně směřovala k původním borovým doubravám. Vhodným managementem je pravidelné narušování pojezdem vozidel, extenzivní pastva nebo vypalování.
Svaz je v České republice zastoupen pouze asociací Diantho serotini-Festucetum vaginatae Klika 1934.
Centrum rozšíření svazu je v panonské květenné oblasti. V České republice je svaz na hranici svého výskytu velmi vzácně na jižní Moravě, v oblasti vátých písků a podél železniční tratě mezi Moravským Pískem a Rohatcem.
Ochranný protipožární pás podél železniční tratě mezi Moravským Pískem a Rohatcem, dnes chráněném jako NPR Váté písky.
Zachování této vegetace má význam především pro ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Hospodářský význam v dnešní době nemá, dříve šlo o chudé pastviny.
Chytrý M. (2007): Písečné stepi (Festucetea vaginatae).- In: Chytrý M. et al., Vegetace České republiky, Travinná a keříčková vegetace, Praha, Academia, p. 366-370.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 229-231.
Petříček V. et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 202-204.