- jednoleté nebo ozimé byliny s tenkými kořeny
- lodyhy přímé, od báze bohatě větvené, hustě chlupaté, na bázi s háčkovitými chlupy
- listy obkopinaté, zaokrouhlené, oboustranně hustě odstále chlupaté
- dolní listy nahloučené v růžici
- květenství tvoří bohaté vijany s drobnými květy
- vijany v dolní části s listeny
- květní stopky za plodu vzpřímené, vždy kratší než kalich
- kališní trubka s háčkovitými i rovnými chlupy
- kališní cípy úzce trojúhelníkovité, špičaté, zhruba z 1/2-2/3 kalicha s přitisklými i odstálými chlupy
- koruna nálevkovitá, světle modrá
- korunní trubka nevyčnívá z kalicha
- tvrdky za zralosti tmavě hnědé s úzkým lemem po celém obvodu
Suché, výhřevné kamenité stráně a travnaté svahy s nezapojenou vegetací, úhory, meze, opuštěné lomy, okraje polí a cest. Roste na mělkých, alespoň částečně obnažených, hlinitopísčitých až písčitých půdách chudých na humus.
Evropa, od Francie směrem na sever jih Skandinávie, Pobaltí, evropská část Ruska, na východ přes Ukrajinu do Střední Asie. Jižní hranice areálu probíhá Francií, Švýcarskem, severní Itálií, dále směrem na východ přes Balkán a Turecko až do Íránu. Druhotně i v Severní Americe. V ČR je tento druh častější v nížinách a teplejších pahorkatinách, v chladnějších oblastech je roztroušený až vzácný, často pouze zavlékaný.
Štěpánková J. (2000): Myosotis L. – In: Slavík B. [ed.]: Květena ČR 6 – Academia, Praha, 216–234.