- jednoleté nebo ozimé byliny s tenkými kořeny
- lodyhy přímé, obvykle větvené, hustě chlupaté
- dolní listy obkopinaté, na okrajích dlouze brvité, někdy nahloučené v růžici
- horní listy eliptické, oboustranně hustě chlupaté
- květenství tvoří vijany s drobnými květy
- květní stopky za plodu vzpřímené, kratší než kalich
- kališní trubka s háčkovitými chlupy
- kališní cípy úzce trojúhelníkovité, špičaté, zhruba ze 2/3 kalicha s rovnými, odstálými chlupy
- koruna nálevkovitá, modrá, u mladých květů žlutá
- korunní trubka nápadně vyčnívá z kalicha
- tvrdky za zralosti tmavě hnědé s úzkým lemem po celém obvodu
Suché, výhřevné kamenité stráně a travnaté svahy s nezapojenou vegetací, úhory, meze, okraje písčitých borů, vzácněji i jako plevel písčitých polí. Roste většinou na sušších, písčitých až skeletovitých půdách chudých na humus.
Západní Evropa (těžiště rozšíření), jih Skandinávie, dále přes střední Evropu po Ukrajinu, okrajově i v jižní a jihovýchodní Evropě. Izolované arely leží v severní Africe, na Kanárských ostrovech, v Malé Asii a v Izraeli, druhotně se vyskytuje i v Severní Americe, v Indii a Austrálii. Subatlantský druh s těžištěm rozšíření v mezofytiku, zejména v oblasti jižních, jihozápadních a západních Čech. Častější je též ve Slezsku.
Štěpánková J. (2000): Myosotis L. – In: Slavík B. [ed.]: Květena ČR 6 – Academia, Praha, 216–234.