Vlhké smilkové louky na hlubokých půdách a hojným zastoupením některých mechorostů.
Porost je tvořen převážně nízkými druhy travin. Dominuje zde zejména sítina kostrbatá (Juncus squarrosus) a smilka tuhá (Nardus stricta). Vedle dominatních druhů jsou hojně zastoupeny širokolisté byliny, mezi nimiž se místy vyskytuje vřes obecný (Calluna vulgaris). Pravidelnou součástí těchto porostů jsou mechorosty, zastoupeny zejména rody ploník (Polytrichum spp.) a rašeliník (Sphagnum spp.).
Ploché a vlhké terénní sníženiny, kde začíná proces rašelinění, jsou typickými stanovišti této vegetace. Její výskyt je vázán i na degradované a odumírající okraje rašelinišť. Půdy jsou hluboké, s velkým podílem rozkládajících se odumřelých rašeliništních rostlin (=humolit), s výrazně kyselou reakcí a malým množstvím živin. Vegetace roste ve vlhčích oblastech s průměrnými ročními teplotami 4-7,5 °C a ročními srážkovými úhrny 600-1200 mm.
Porosty jsou závislé na občasné seči. Pokud by porosty nebyly průběžně sečeny, jejich budoucí vývoj by vedl ke vzniku olšin nebo olšových smrčin. Louky s výskytem této asociace by neměly být hnojeny ani odvodňovány.
Na území ČR je uváděna pouze asociace Juncetum squarrosi.
V ČR je svaz Nardo strictae-Juncion squarosi rozšířen v Krkonoších, na Třeboňsku i na Českomoravské vrchovině. Pouze fragmenty jsou známy ze severozápadního Podorličí a z Drahanské vrchoviny.
Z hlediska výskytu a vzácnosti tato vegetace u nás nemá žádný hospodářský význam. Na vzácné druhy jsou porosty chudé. Vzácné druhy jsou většinou vázány na vlhké porosty (varianta Succisa pratensis) a jejich ohrožení je dáno způsobem obhospodařování: změny v zásobení živinami, zásahy do vodního režimu a absence seče vedou ke změnám druhového složení.
Krahulec F. (2007): Nardo strictae-Juncion squarrosi (Oberdorfer 1957) Passarge 1964.- In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p.304-306.