Druh velice variabilní. Tato bříza dle současných výzkumů mohla dříve vzniknout hybridizací mezi Betula pubescens a severskými břízami (např. Betula tortuosa). Její dnešní morfologické parametry jsou proto dost nejednotné a může to být dáno právě různou mírou zpětné introgrese na jednotlivých lokalitách. Rodičovské severské druhy bříz se u nás už většinou nevyskytují.
Většinou rašeliniště v horských polohách, okraje vlhkých suťových lesů, horské smrčiny, ale vyskytuje se v typických prohnutých formách i na lavinových drahách. Diagnostický druh svazu Salicion silesiaceae, nacházíme jí často i ve společenstvech svazu Pinion mughi.
V ČR se tato bříza vyskytuje v montánním až subalpínském stupni, charakter jejího rozšíření je ostrůvkovitý.
Světové rozšíření druhu Betula carpatica zahrnuje pouze střední Evropu, údaje ze severní Evropy jsou nepodložené a pravděpodobně se vztahují k jiným příbuzným druhům bříz (např. Betula tortuosa).
Z reliktních borů skalních měst severočeské křídové tabule byla v roce 1983 popsána Sýkorou bříza Betula petraea, někdy považovaná za břízu karpatskou nižších poloh. Taxonomický status této břízy ale není dosud uspokojivě vyřešen.