Subalpínské listnaté křoviny / Salicion silesiacae

Diagnostické druhy

Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Betula carpatica, Bistorta major, Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis villosa, Cicerbita alpina, Crepis conyzifolia, Gentiana asclepiadea, Geranium sylvaticum, Hypochaeris uniflora, Laserpitium archangelica, Melampyrum sylvaticum, Pinus mugo, Polygonatum verticillatum, Pulsatilla alpina austriaca, Ranunculus platanifolius, Ribes petraeum, Rosa pendulina, Rumex arifolius, Salix silesiaca, Solidago virgaurea, Sorbus aucuparia, Thalictrum aquilegiifolium, Trientalis europaea, Veratrum album lobelianum

Konstantní druhy

Athyrium distentifolium, Betula carpatica, Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis villosa, Crepis paludosa, Gentiana asclepiadea, Luzula luzuloides, Melampyrum sylvaticum, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Rumex arifolius, Salix silesiaca, Senecio germanicus, Solidago virgaurea, Sorbus aucuparia, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Veratrum album lobelianum

Dominantní druhy

Betula carpatica, Calamagrostis villosa, Prunus padus borealis, Salix silesiaca, Sorbus aucuparia

Ohrožené druhy

Ribes petraeum, Salix lapponum lapponum

Krátká charakteristika

Vegetace subalpínských křovin při horní hranici lesa, jehož vývoj je většinou blokován destruktivním působením plazivého sněhu a lavin. Křoviny jsou dále doprovázeny subalpínskými druhy a lesními druhy nižších poloch.

Struktura a druhové složení

Porosty křovin s dominantními Salix silesiaca, Betula carpatica, Prunus padus subsp. borealis a Sorbus spp., doprovázené dalšími křovinami jako Ribes petraeum, Lonicera nigra, Rosa pendulina nebo Pinus mugo. V podrostu křovin se uplatňují druhy jako Veratrum album subsp. lobelianum, Rumex alpestris nebo Doronicum austriacum. Vyskytují se zde také druhy nižších lesních poloh jako Asarum europaeum nebo Paris quadrifolia. Dominantami bylinného patra jsou často Calamagrostis arundinacea a C. villosa. Výška porostů se pohybuje od 2 do 5 m s pokryvností 60 - 90%.

Stanoviště

Vegetace se vyskytuje v okolí horní hranice lesa na svazích karů, skalnatých žlebech, lavinových drahách a podél potoků. Charakteristické je destruktivní působení lavin a plazivého sněhu, jenž neumožňuje růst Pinus mugo, a často brání růstu vyšších dřevin, čímž snižuje horní hranici lesa. Jde o proti větru chráněná místa, s kamenitými a živinami dobře zásobenými půdami s dostatečnou vlhkostí.

Dynamika a management

Jde o přirozenou nelesní vegetaci jenž nevyžaduje žádný management. Typická je zde cyklická sukcese způsobená mechanickým působením sněhu, která znemožňuje existenci dřevin vyššího vzrůstu. Zastoupení a vzrůst dřevin se může měnit v závislosti na změně frekvence lavin a působení plazivého sněhu. Nebezpečím pro tyto společenstva je především umělé vysazování Pinus mugo, jenž může nepříznivě ovlivňovat ukládání sněhu a tím dynamiku lavin. Dalším potencionálním nebezpečím jsou také vysoké stavy zvěře, eutrofizace a vysazování nepůvodní olše zelené.

Variabilita

V České republice jsou odlišovány dvě asociace. Salici silesiacae-Betuletum carpatice Rejmánek et al. 1971, s domintními keřy Betula carpatica a Salix silesiaca, jenž osidluje především méně frekventované lavinové dráhy karů. Druhá asociace Pado borealis-Sorbetum acupariae se vyznačuje dominací Prunus padus subsp. borealis a Sorbus acuparia a vyskytuje se především na dnech karů a je charakteristická nižším mechanickým působením sněhu.

Rozšíření v ČR

Kary Krkonoš a Hrubého Jeseníku, fragmentálně Kralický Sněžník.

Významné lokality

Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, Velká a Malá Kotelní jáma v Krkonoších.

Význam

V minulosti ani dnes nebyly tyto prosty hospodářsky využívány. Mají význam především pro ochranu vzácných druhů rostlin a živočichů.

Literatura

Kočí M. (2007): Salicion silesiacae Rejmánek et al. 1971.- In: Chytrý M. et al., Vegetace České republiky 1., Travinná a keříčková vegetace. - Praha, Academia, p. 109-114.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 160-164.
Petříček V. et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 270-271.

Zpracoval: Ondřej Popelka
Recenzoval: Martin Duchoslav