vítod nahořklý / Polygala amarella

Hlavní znaky

- přízemní listy nahloučené v růžici
- lodyžní listy nejširší v horní třetině, na vrcholu tupé
- kališní lístky kratší než 3 mm
- křídla květů eliptická až úzce vejčitá
- masíčko na semenech se stejně dlouhými laloky

Počet chromozómů: 34

Variabilita

V ČR rozlišujeme dva poddruhy vítodu nahořklého: 

- vítod nahořklý pravý (Polygala amarella subsp. amarella), který dosahuje výšky jen 5-10 cm, má četné nevětvené lodyhy, bělavé až bílé květy a osidluje sušší, semixerotermní stanoviště
- vítod nahořklý rakouský (Polygala amarella subsp. austriaca (Crantz) Dostál), který dosahuje výšky 10-20 cm, má menší počet větvených lodyh, květy kovově modré a roste na slatinných biotopech

Ekologie

Nominátní poddruh roste na nehnojených loukách a bohatých subxerotermních loukách, často na disturbovaných mikrostanovištích. Součást vegetace sv. Bromion erecti a Molinion.

Vítod nahořklý rakouský osidluje humózní, úživné, střídavě vlhké slatinné a kosené louky. Součást vegetace sv. Molinion a Caricion davallianae.

Rozšíření

Evropský druh.

Nominátní poddruh se v ČR vyskytuje velmi vzácně především v teplejších oblastech s bazickými substráty a v současnosti je hodnocen jako kriticky ohrožený druh české flóry (C1).

Vítod nahořklý rakouský je běžnějším druhem vázaným na úvalové oblasti termofytika a údolní polohy teplejších částí mezofytika a v současnosti je hodnocen jako druh vyžadující pozornost (C4).

Literatura

Kirschner J. (1997): Rod Polygala Hall. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. - Academia, Praha, 242-252.

Zpracoval: Václav Dvořák