Acidofilní boreokontinentální bory / Dicrano-Pinion sylvestris

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Acidofilní boreokontinentální bory kolinního až montánního stupně.

Struktura a druhové složení

Lesy s dominantní Pinus sylvestris, někdy i s listnatými stromy (Betula pendula, Fagus sylvatica, Quercus robur či Q. petraea agg.). Ve vyšších nadmořských výškách se připojuje i Picea abies a na místech dobře zásobených vodou i Abies alba. Keřové patro bývá tvořeno Sorbus aucuparia nebo Frangula alnus. Bylinné patro je charakteristické přítomností Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea a Calluna vulgaris. Dalšími druhy jsou Avenella flexuosa, Festuca ovina, Hieracium murorum, Luzula luzuloides a Melampyrum pratense. Na skalách pak Asplenium septentrionale, Aurinia saxatilis, Campanula rotundifolia agg. a Festuca pallens. V mírně vlhkých podmínkách roste Pteridium aquilinum, Molinia caerulea agg. a Calamagrostis villosa. Mechové patro je druhově bohaté a zaujímá poměrně rozsáhlou plochu, převažuje Dicranum polysetum D. scoparium, Hylocomium splendens, Leucobryum glaucum s. l. a Pleurozium schreberi, na písčitých sušších půdách Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum. Častý je i výskyt lišejníků preferující kyselé písčiny, keříčkové Cetraria islandica, Cladonia arbuscula, C. rangiferina a další druhy dutohlávek. Kameny bývají porostlé lupenitými lišejníky jako jsou zástupci rodů Parmelia s. l. a Umbilicaria.

Stanoviště

Svaz se vyskytuje na odlišných typech stanovišť. Jedná se o půdy s pískovcovými sedimenty a vátými písky, které jsou v terénních sníženinách zamokřené, nebo to jsou skalnaté svahy říčních údolí na obtížně zvětrávajících krystalinických horninách s velmi kyselými a mělkými půdami. Vyskytují se také na hadcích, které jsou díky specifickému chemismu pro většinu ostatních dřevin toxické.

Dynamika a management

Řada porostů na extrémních stanovištích (skály) má reliktní charakter. Přirozené lesní porosty se během holocénu šířily na propustné oligotrofní půdy pod vlivem acidifikace krajiny podporovánou lidskou činností (lesní pastva, hrabání steliva). Od 18. století začal člověk borovici lesní cíleně sázet i ná méně extrémní stanoviště a tak se porosty svazu značně rozšířily. Některé porosty mohly vzniknout z doubrav a bučin jejich acidifikací. Současné porosty mají často pozměněné stromové patro výsadbou např. trnovníku akátu.

Variabilita

Na území ČR jsou v současnosti rozlišovány čtyři asociace. První, Cladino-Pinetum sylvestris Juraszek 1928 se vyskytuje v nadmořských výškách 250–600 m na velmi chudých kyselých vysychavých půdách ze zvětralého pískovce a na zpevněných vátých píscích. Druhá, Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris Juraszek 1928, kde ve stromovém patře převládá Pinus sylvestris někdy doprovázená duby (Quercus petraea nebo Q. robur) se vyskytuje v nadmořské výšce 250–900 m na skalnatých svazích nebo v hlubokých říčních údolích či pískovcových skalních městech. Podklad je kyselý chudý, písčitý. Třetí, Hieracio pallidi-Pinetum sylvestris Stöcker 1965, je charakteristická dominancí Pinus sylvestris s častou příměsí  Quercus petraea ve stromové patře. Vyskytuje se ve výškách 300–450 m na skalnatých, výslunných svazích nebo skalních hřbetech, většinou v hluboce zaříznutých říčních údolích, na půdách kyselé a velmi mělkých. Čtvrtá, Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris Pišta ex Husová in Husová et al. 2002, je vázána na hadce (nadbytek hořčíku a nedostatek vápníku a přítomnost těžkých kovů.) 

Rozšíření v ČR

V České republice se tento svaz vyskytuje především v oblasti Českého masivu. 

Významné lokality

Písky: Český ráj, Adržbašsko-teplické skály. Hadce: Slavkovský les, Želivka. Údolí řek: Poohří, údolí Mže

Význam

Půdoochranná funkce na extrémních stanovištích. Lesy na rovinách mají produkční funkci.

Literatura

Chytrý M., Zelený D.,  Navrátilová J. & Sádlo J. (in press): Dicrano-Pinion sylvestris (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace.- Academia, Praha.
Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84, 631-645.

Zpracoval: Michala Chaloupská
Recenzoval: Martin Duchoslav