Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod / Magno-Caricion gracilis

Diagnostické druhy

Carex acuta, Carex riparia, Carex vesicaria

Konstantní druhy

Carex acuta, Galium elongatum, Galium palustre

Dominantní druhy

Carex acuta, Carex acutiformis, Carex disticha, Carex paniculata, Carex riparia, Carex vesicaria, Carex vulpina, Elodea canadensis, Lemna minor, Lysimachia nummularia, Phalaris arundinacea, Phragmites australis, Ranunculus repens

Ohrožené druhy

Carex disticha, Carex riparia, Veronica scutellata

Krátká charakteristika

Společenstva s dominancí vysokých výběžkatých ostřic v mělkých litorálech. 

Struktura a druhové složení

Druhově chudá společenstva s dominancí vysokých výběžkatých ostřic: Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia a C. vesicaria. Na základě podobné ekologie se do tohoto svazu zahrnují i porosty mohutné trsnaté Carex paniculata a také mokřadní porosty s dominantní Phalaris arundinacea. Vzhledem k výrazné dominanci vyjmenovaných druhů umocněné hromaděním stařiny a hustým kořenovým systémem se jedná o druhově chudé porosty s často nanejvýš pěti dalšími druhy, přičemž nejsou výjimečné ani monocenózy. Druhově bohatší bývají porosty s menší pokryvností dominanty, s narušovaným souvislým drnem nebo takové, kde je v důsledku pastvy nebo seče omezeno hromadění stařiny. Rovněž bultovité porosty umožňují uchycení většího množství druhů. Mezi průvodní druhy patří zejména Glyceria maxima, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Phragmites australis, Scutellaria galericulata a Typha latifolia.

Stanoviště

Mělký litorál rybníků, mrtvých ramen a tůní, břehy řek a sníženiny nivních luk. Společenstva velmi dobře snášejí velké výkyvy půdní vlhkosti ve vegetačním období, jsou relativně odolné vůči mechanickému narušování a dokáží se vyrovnat s velkým přísunem dusíku a fosforu. To umožnilo většině z nich osídlit rozsáhlé plochy v nížinných aluviích větších řek, která jsou silně ovlivňována každoročními povodněmi. 

Dynamika a management

Vegetace svazu se vyvíjí při zazemňování mělkých sladkovodních mokřadů. V sukcesi navazuje na sukcesně ranější typy mokřadní vegetace, tedy na porosty svazu Phragmition australis, někdy přímo na společenstva tříd Lemnetea a Potametea. Ve střední Evropě však mnohé porosty vysokých ostřic vznikly sekundárně, po smýcení mokřadních olšin, vrbových luhů i vlhčích typů tvrdých luhů. Některá společenstva svazu zarůstají při ponechání ladem náletovými dřevinami. Naopak při pravidelné seči se omezuje dominance ostřic a zvyšuje se podíl vlhkomilných lučních druhů. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody a přeplavování vodou povodňovou však bývá vjezd mechanizace ztížen nebo znemožněn. 

Variabilita

Svaz na našem území zahrnuje osm asociací (Caricetum acutiformi-paniculatae, Caricetum acutiformis, Caricetum gracilis, Caricetum vesicariae, Caricetum distichae, Caricetum ripariae, Caricetum vulpinae, phalaridetum arundinaceae) lišících se zejména dominantním druhem, který určuje fyziognomii společenstva. 

Rozšíření v ČR

Společenstva jsou v závislosti na typu asociace rozšířena zejména v aluviích velkých řek, ale také ve středních až vyšších polohách. V celém území od nížin do hor. 

Významné lokality

Společenstva jsou hojná a druhově chudá. Za významné můžeme považovat rozsáhlejší porosty nebo ty, které se nacházejí ve zvláště chráněných územích. 

Význam

Hospodářské využití porostů vysokých ostřic nebylo nikdy velké. Porosty některých druhů dříve sloužily jako chudá pastva pro dobytek, častěji však byly sečeny a využívány jako stelivo pro dobytek. V rybníkářství tato vegetace byla a je považována za nežádoucí z důvodu zazemňování litorálů, čímž se zmenšuje plocha rybníků. 

Literatura

Šumberová K. (2011): Vegetace rákosin a vysokých ostřic (Phragmito-Magno-Caricetea). – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia Praha, p. 552-579.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition [Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání]. – Preslia 84: 631–645.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.



Zpracoval: Jiří Kocián
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod <i>(Magno-Caricion gracilis)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod <i>(Magno-Caricion gracilis)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod <i>(Magno-Caricion gracilis)</i>

Porost

© Jan Ševčík

Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod <i>(Magno-Caricion gracilis)</i>

Detail porostu

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu eutrofních vod <i>(Magno-Caricion gracilis)</i>