Svaz Sisymbrion officinalis zahrnuje společenstva vzpřímených, středně vysokých ozimých terofytů (druhy rodu Bromus) a časně jarních terofytů (druhy rodu Sisymbrium).
Fyziognomii porostů určují dominantní trávy, např. ječmen myší (Hordeum murinum) a různé druhy sveřepů (Bromus hordeaceus, B. sterilis a B. tectorum). Z dalších jednoletých druhů se v porostech často vyskytují Crepis capillaris, C. tectorum, Descurainia sophia, Lepidium ruderale a Sisymbrium loeselii.
Díky své ruderální životní strategii mohou druhy tvořící tuto vegetaci rychle osídlovat čerstvě disturbované nebo nově vytvořené plochy v sídlech a na staveništích. Osidlují různé minerální substráty, často s nízkým podílem organické hmoty, nevyžadují půdy zásobené velkým množstvím živin a přístupným dusíkem. Vegetace svazu Sisymbrion officinalis se vyskytuje také liniově podél okrajů cest, železnic, na zídkách, rumištích a v lemech křovin nebo akátin.
Společenstva svazu jsou teplomilná a suchomilná, s optimem vývoje na jaře. Vyskytují se na mělkých kypřených a živinami bohatých půdách, které snadno vysychají. Kontaktní vegetací jsou nejčastěji společenstva sešlapávaných půd svazu Coronopodo-Polygonion arenastri, na zastíněných místech společenstva třídy Galio-Urticetea.
Svaz Sisymbrion officinalis zahrnuje tři asociace rozlišené podle výskytu různých dominantních trav, a to: Hordeetum murini Libbert 1932 (Ruderální trávníky s ječmenem myším), Hordeo murini-Brometum sterilis Lohmeyer ex von Rochow 1951 (Ruderální trávníky se sveřepem jalovým) a Linario-Brometum tectorum Knapp 1961 (Ruderální trávníky se sveřepem střešním).
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde.
Areál svazu zahrnuje celou střední a zčásti i západní Evropu. Společenstva řazená do svazu Sisymbrion officinalis jsou v České republice rozšířena v suchých nížinách. Hejný (1978) je považuje za starobylý typ archeofytní vegetace, protože jejich výskyt byl dříve vázán především na vesnická sídla a hradiště.
Pro ochranu biodiverzity nemá tento svaz žádný význam. Hospodářský význam je zanedbatelný. Porosty osídlují nezpevněné povrchy, kde částečně zabraňují jejich erozi.
HEJNÝ S. (1978): Zur Charakteristik und Gliederung des Verbandes Sisymbrion Tx., Lohmeyer et Preising in Tx. 1950.- Acta Bot. Slov., Ser. A, 3: 265-270.
JAROLÍMEK I., ZALIBEROVÁ M., MUCINA L. & MOCHNACKÝ S. (1997): Rastlinné společenstva Slovenska, 2.Synantropná vegetácia, p.125-140, Veda, Bratislava.
LOSOSOVÁ Z. (2009): Jednoletá vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, p. 163-174, Academia, Praha.