Teplomilná a suchomilná archeofytní vegetace kypřených stanovišť a rumišť převážně venkovských sídel s převahou dvouletých a víceletých bylin.
V porostech jsou s větší pokryvností zastoupeny vysoké ruderální hemikryptofyty (např. Arctium lappa, Artemisia absinthium, A. vulgaris a Ballota nigra) a dvouleté až krátce vytrvalé monokarpické druhy (např. Berteroa incana, Carduus acanthoides, Echium vulgare a Onopordum acanthium), vyskytují se i trávy snášející sucho (např. Arrhenatherum elatius, Elytrigia repens, Lolium perenne, Poa compressa a P. pratensis s. l.) a jednoleté ruderální druhy (např. Bromus sterilis, Capsella bursa-pastoris, Chenopodium album agg., Descurainia sophia, Lactuca serriola, Polygonum aviculare, Tripleurospermum inodorum).
Teplá vysychavá stanoviště, občasně mechanicky disturbována (eroze, sešlap, hrabání drůbeže), mj. skládky, suchá vesnická rumiště, vinohrady, ruderalizované meze a stráně, často v blízkosti hradů a hradních zřícenin.
V průběhu sukcese společenstva svazu často navazují na jednoletou ruderální vegetaci (zvláště ze svazů Atriplicion, Sisymbrion officinalis nebo Malvion neglectae); na méně narušovaných a vlhčích stanovištích během sukcese většinou přecházejí v jiné vegetační typy třídy Artemisietea vulgaris; vlivem urbanizace vesnic a jejich okolí rychle ustupuje nebo se vyskytuje v ochuzených formách.
V ČR se rozlišují tři asociace: as. Carduo acanthioidis-Onopordetum acanthii představuje starobylé společenstvo s velkým podílem archeofytů; pouze v nejteplejších oblastech jižní Moravy obsazuje různé ruderální stanoviště ve vesnicích dnes již vzácná as. Salvio nemorosae-Marrubietum perregrini; modernizací vesnic je rovněž ohrožená as. Potentillo argenteae-Artemisietum absinthii na minerálně bohatých půdách slunných a vysýchavých stanovišť.
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde.
V ČR teplé a suché oblasti nížin a pahorkatin.
Pravděpodobně zmírňuje extrémní výkyvy teplot přízemní vrstvy vzduchu. Vegetace svazu Onopordion acanthii byla běžná již v neolitu. V současné době je ale stále vzácnější a s postupnou urbanizací vesnic rychle mizí.
Láníková D. (2009): Onopordion acanthii Br.-Bl. et al. 1936. - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace ČR 2. díl. Plevelová, ruderální, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p. 209-219.
Hejný S. (1981): Klasifikace ruderálních společenstev v Československu. - Zprávy Českoslov. Bot. Společn., Mater. 2: 99–110.
Hejný S., Kopecký K., Jehlík V. & Krippelová T. (1979): Přehled ruderálních rostlinných společenstev Československa. - Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Řada Mat. Přír. Věd, 89/2: 34–38.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995/1, p. 143-144.
Procházka F. et al. (2001): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. - AOPK, Praha.