Mezofilní a vlhké slaniskové trávníky / Juncion gerardii

Diagnostické druhy

Achillea asplenifolia, Agrostis stolonifera, Aster tripolium pannonicus, Bolboschoenus maritimus, Carex distans, Carex otrubae, Carex secalina, Cirsium brachycephalum, Eleocharis uniglumis, Festuca arundinacea, Inula britannica, Juncus compressus, Juncus gerardii, Lotus tenuis, Lythrum virgatum, Melilotus dentatus, Odontites vernus, Potentilla anserina, Potentilla reptans, Puccinellia distans, Pulegium vulgare, Pulicaria vulgaris, Scorzonera parviflora, Senecio erraticus, Tetragonolobus maritimus, Trifolium fragiferum

Konstantní druhy

Agrostis stolonifera, Juncus gerardii, Lotus tenuis, Melilotus dentatus, Odontites vernus, Potentilla anserina, Potentilla reptans, Pulegium vulgare, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Taraxacum (= Ruderalia), Trifolium fragiferum

Dominantní druhy

Agrostis stolonifera, Carex secalina, Festuca pratensis, Lotus tenuis, Plantago major, Potentilla anserina, Trifolium fragiferum

Ohrožené druhy

Achillea asplenifolia, Aster tripolium pannonicus, Bolboschoenus maritimus, Carex distans, Carex otrubae, Carex secalina, Cirsium brachycephalum, Eleocharis uniglumis uniglumis, Juncus gerardii, Lythrum virgatum, Melilotus dentatus, Odontites vernus vernus, Pulegium vulgare, Pulicaria vulgaris, Scorzonera parviflora, Senecio erraticus, Tetragonolobus maritimus, Trifolium fragiferum

Krátká charakteristika

Halofilní až subhalofilní společenstva fyziognomicky blízká ruderálním trávníkům, pastvinám nebo loukám, podmíněna pastvou a narušováním drnu, což umožňuje koexistenci velkého počtu druhů.

Struktura a druhové složení

Halofilní, ojediněle až subhalofilní společenstva trsnatých drnových nebo plazivých hemikryptofytních travin (např. Agrostis stolonifera, Carex otrubae, Festuca arundinacea, Juncus gerardii aj.), výběžkatých geofytních travin (př. Bolboschoenus maritimus, Elytrigia repens aj.) a klonálních (Potentilla anserina aj.) i neklonálních bylin (Leontodon autumnalis aj.). Vyskytují se tu obligátní či fakultativní halofyty, mokřadní druhy, druhy luk, pastvin, ruderálních stanovišť nebo plevele. Optima dosahují koncem léta a začátkem podzimu. Mechové patro je vyvinuto slabě nebo chybí.

Stanoviště

Společenstva tohoto svazu se vyskytují v oblastech zasolených půd, avšak osídlují relativně méně slané biotopy, případně okraje hodně slaných území. Mohou se vyskytovat v blízkosti lidských sídel nebo minerálních pramenů. V současnosti jsou omezena na synantropní biotopy, většinou ruderální, a jsou odkázána na antropogenní narušení půdy především zemědělskou činností. Půdy jsou těžké a zásadité, bohaté na ionty rozpustných solí (K⁺,Na⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Cl^-), v zimě a na jaře vlhké, po zbytek roku pak většinou vyschlé.

Dynamika a management

Tento typ vegetace patří k nejohroženějším v ČR vůbec. Mizí vlivem změn vodního režimu, ruderalizace či zarůstání vyšší a konkurenčně schopnější vegetací. Vyžadují každoroční zvýšení hladiny vody na jaře a vyschnutí v létě, současně potřebují blokovat sukcesi pomocí pastvy či kosení a narušování drnu. Nebezpečí hrozí případnou absencí managementu.

Variabilita

V ČR rozlišujeme 3 asociace:

Scorzonero parviflorae-Juncetum gerardii - slané trávníky se sítinou Gérardovou s dominancí trsnatých travin, dříve se vyskytující v mělkých sníženinách slanisk v okolí slaných jezer či výběrů minerálních pramenů, v současnosti jen v okolí vesnic.
Loto tenuis-Potentilletum anserinae - slané mochnové trávníky, v nichž se mohou vyskytovat i druhy mezofilních luk i ruderálních stanovišť.
Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii - slaniska s ostřicí žitnou a mokřadními druhy.
Podrobnosti o asociacích včetně rozšíření zde. »

Rozšíření v ČR

V ČR byla tato společenstva vázána na vlhká slaniska sloužící k pastvě, ale v současnosti existují údaje o indikačních druzích často ze synantropních lokalit v okolí rybníků, vesnic, úhorů, polních cest aj. V Čechách existují doklady o výskytu z okolí Chomutova, Mostu, Loun, Žatce, dolní Poohří a dolní Povltaví. Na Moravě existují doklady o výskytu z povodí dolních toků Dyje, Svratky, Litavy, a dále z okolí Čejče a z Hodonínska.

Významné lokality

Mezi významné lokality řadíme víceméně všechny, neboť se jich do dnešní doby mnoho nedochovalo. Asociace Scorzonero parviflorae-Juncetum gerardii má významné lokality u Sedlce u Mikulova (NPR Slanisko u Nesytu) a u Rakvic na Břeclavsku. Loto tenuis-Potentilletum anserinae můžeme najít v SZ Čechách mezi Mostem, Chomutovem a Louny a na Moravě v dolním Podyjí od Znojma po Břeclav, a dále v okolí Hustopečí a Čejče. Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii je nejvzácnější, objevuje se na Podbořansku, v dolním Poohří, u Čejče, Hustopečí a místy i v dolním Podyjí. Nejnovější zmínka pochází od obce Radějov.

Význam

Velké hospodářské využití v dnešní době nemají, dříve se používaly jako pastviny a do současnosti se uchovaly díky přetrvávající zemědělské aktivitě na synantropních stanovištích. Jejich význam tak můžeme vidět především jako zdroj vzácných i kriticky či silně ohrožených druhů osídlujících zbytkové zasolené biotopy.

Literatura

Chytrý M., Kučera T., Kočí M., (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, p. 240-242.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha.
Šumberová K., Novák J. & Sádlo J. (2007): Slaniskové trávníky (Festuco-Puccinellietea). - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčkovitá vegetace. - Academia Praha, p. 155-164.

Zpracoval: Petr Šťastný
Recenzoval: Martin Duchoslav