Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin / Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris

Diagnostické druhy

Calluna vulgaris, Hieracium pilosella, Jasione montana, Rumex acetosella

Konstantní druhy

Achillea millefolium, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Dianthus carthusianorum, Euphorbia cyparissias, Festuca ovina, Galium verum agg., Hieracium pilosella, Hypericum perforatum, Potentilla arenaria

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s acidofilními druhy rostlin.

Struktura a druhové složení

Vegetace je tvořena porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris), které jsou husté a mají buď souvislý charakter nebo jsou mozaikovitě roztroušené. Druhová rozmanitost je většinou malá, ale může být i dosti proměnlivá. Ve vřesových porostech se vyskytují zejména suchomilné acidofilní druhy rostlin, např. Hieracium pilosella, Festuca ovina, nebo Rumex acetosella a druhy suchých trávníků, např. Hypericum perforatum, Avenula pratensis, Pimpinella saxifraga a jiné. Pravidelně jsou zastoupeny i mechy a lišejníky, nejčastěji Hypnum cupressiforme, Ceratodon purpureus, Polytrichum juniperinum a z lišejníků zejména Cladonia.

Stanoviště

Vřesoviště se vyskytují na rovinách i svazích v oblastech s průměrnými ročními teplotami kolem 8°C a s ročními srážkovými úhrny kolem 500 mm. Podkladem jsou substráty chudé na živiny, tedy žuly, ruly, břidlice a kyselé pískovce. Příčinou vyluhování živin z půd a okyselení půd je rozklad vřesového opadu, z něhož se uvolňují organické kyseliny. Tato acidofilní stanoviště mají pH v rozmezí  3,5-4,5.

Dynamika a management

Jako přirozenou vegetaci lze tato vřesoviště nalézt pouze na skalních hranách v mezerách acidofilních doubrav. Většina porostů je sekundárního charakteru po acidofilních a teplomilných doubravách, které byly postupně prosvětlovány v důsledku lesní pastvy a hrabání steliva, až došlo ke vzniku chudých pastvin, do kterých se rozšířil vřes. V posledních letech došlo vlivem ukládání dusíku v půdě a ukončení pastvy ke změnám konkurenčních poměrů mezi vřesy a travami. Trávy začaly v porostech převládat a vřesoviště se mění v chudé acidofilní trávníky. K obnově vřesovišť tedy postačuje vhodný zásah pastvou ovcí a koz nebo vypalováním vegetace, popř. i shrnutí svrchni vrstvy půdy, aby došlo k obnažení půdy, což je nutné pro klíčení semen vřesu.

Variabilita

V ČR se uváděná pouze jedna asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris.

Rozšíření v ČR

V České republice byly porosty svazu zaznamenány na terasách řek Labe a Ohře, v okolí Prahy, na Křivoklátsku, na Znojemsku a Hlučínsku ve Slezsku.

Význam

Silné ohrožení všech suchých vřesovišt spočívá v zarůstání konkurenčně silnými travami, kterým vyhovuje akumulace dusíku v půdě. Vřesoviště jsou také důležitými stanovišti pro ochranu oligotrofních druhů rostlin i řady bezobratlých živočichů.

Literatura

Chytrý M. (2007): Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris Schubert ex Passarge in Scamoni 1963 - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p. 307-310.



Zpracoval: Kateřina Chlápková
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Martin Duchoslav

Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin <i>(Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris)</i>

Detail porostu

© Martin Duchoslav

Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin <i>(Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin <i>(Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin <i>(Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris)</i>