Nitrofilní vegetace jednoletých merlíků a lebed na vlhkých místech / Chenopodion rubri

Diagnostické druhy

Atriplex patula, Atriplex prostrata latifolia, Chenopodium album agg., Chenopodium ficifolium, Chenopodium glaucum, Chenopodium rubrum

Konstantní druhy

Chenopodium album agg., Chenopodium glaucum, Chenopodium rubrum, Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy

Atriplex prostrata latifolia, Chenopodium album agg., Chenopodium ficifolium, Chenopodium glaucum, Chenopodium rubrum, Persicaria lapathifolia, Polygonum aviculare, Spergularia salina, Trifolium repens

Ohrožené druhy

Chenopodium chenopodioides, Cyperus fuscus, Lotus tenuis

Krátká charakteristika

Vlhkomilná vegetace jednoletých merlíků a lebed, rostoucí na stanovištích bohatých na živiny, zejména soli a amoniak.

Struktura a druhové složení

Jedná se o druhově chudý svaz s převahou halofilních druhů z čeledi Chenopodiaceae (např. Chenopodium ficifolium, Chenopodium glaucum, Atriplex patula aj.). Časté jsou ruderální druhy s širokou ekologickou amplitudou (např. Matricaria discoidea, Polygonum aviculare). Častěji se vyskytují některé druhy trav (např. Poa annua, Puccinellia distans).

Stanoviště

Vyskytuje se zejména na antropogenních stanovištích v okolí hospodářských usedlostí, v blízkosti hnojišť, chlévů a stájí, odkalovacích nádrží cukrovarů ap. Místy se vyskytuje i přirozeně na obnažovaných dnech rybníků, např. během letnění. V minulosti i na okrajích halofilních jezer (zvl. v zahraničí).

Dynamika a management

Vegetaci tvoří jednoleté širolisté byliny, jež se každoročně obnovují z půdní semenné banky. V sukcesi bývají společenstva často nahrazena vytrvalou ruderální vegetací třídy Galio-Urticetea, ale též některými typy rákosin (např. Typhetum latifoliae, Phragmitetum australis). Celkově šíření svazu podpořila antropogenní činnost, jež umožnila jeho výskyt i na místech, kde dříve nebyl možný.

Variabilita

Svaz zahrnuje na území ČR celkem čtyři asociace. Vzájemně se liší především zastoupením dominantních druhů. První (Chenopodietum rubri) s dominantou Chenopodium rubrum, v druhé (Bidenti frondosae-Atriplicetum prostratae) dominuje Atriplex prostrata, v třetí (Chenopodietum ficifolii) tvoří dominantu Chenopodium ficifolium. Poslední (Chenopodio chenopodioidis-Atriplicetum prostratae), jako jediná z uvedených, nevyhledává stanoviště se silným antropogenním vlivem.

Rozšíření v ČR

Svaz je rozšířen po celém území republiky. Pouze asociace Chenopodio chenopodioidis-Atriplicetum prostratae se vyskytuje jen vzácně na dvou lokalitách, na Břeclavsku a Hodonínsku.

Významné lokality

Hlohovecký rybník v Lednicích, Terezín u Čejče

Význam

Vegetace většinou bez hospodářského využití. Může sloužit jako asanační prostředek na silně nitrifikovaných stanovištích. Většinou bez ochranářského významu, na přirozených stanovištích v okolí slanisek se však můžeme setkat s ohroženými druhy (např. Chenopodium chenopodioides, Lotus tenuis aj.)

Literatura

Lososová Z., Šumberová K. (2011): Chenopodion rubri Moravec (Tuxen 1960) Hilbig et Jage 1972. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 371-384.

Zpracoval: Tereza Garbová
Recenzoval: Martin Duchoslav