rdest hřebenitý / Potamogeton pectinatus

Synonyma

Coleogeton pectinatus (L.) Dostál, Coleogeton pectinatus (L.) Les & R.R. Haynes, Potamogeton  interruptus Kit., Potamogeton vaillantii Roem. & Schult., Potamogeton pusillus var. interruptus (Kit.) J. Presl & C. Presl, Potamogeton siculus Bercht. & J. Presl, Potamogeton pectinatus var. dichotomus Wallr., Potamogeton pectinatus var. protensus Wallr., Potamogeton pectinatus var. scoparius Wallr., Potamogeton pectinatus var. caespitosus Mert. & W.D.J. Koch ex Fieber, Potamogeton pectinatus var. foliosus Mert. & W.D.J. Koch ex Fieber, Potamogeton pectinatus var. protensus Mert. & W.D.J. Koch ex Fieber, Potamogeton pectinatus var. ramosissimus Mert. & W.D.J. Koch ex Fieber, Stuckenia pectinata (L.) Börner

Hlavní znaky

- palisty srostlé s bází listů a vytvářející tak "listovou pochvu" a "jazýček"
- listy střídavé, čárkovité, na průřezu eliptické, uvnitř se 2 podélnými kanálky
- plodní klasy často přetrhované

Počet chromozómů: 2n = 78

Variabilita

V závislosti na podmínkách prostředí extrémně variabilní jak v celkovém habitu, míře větvení lodyh, délce internodií, délce a šířce listů a délce stopky klasu. Bylo popsáno mnoho variet, jako nejčastější lze uvést (nomenklatura v rámci rodu Potamogeton) morfotyp var. pectinatus se středně dlouhými internodii, úzkými až středně širokými a na vrcholu zašpičatělými listy a klasy většinou jen krátce přetrhovanými; var. scoparius Wallr od předcházející se lišícího internodii v horní části lodyhy velmi zkrácenými a proto s listy na postranních větvích metlovitě nahloučenými; var. interruptus (Kit.) Aschers. s nápadně dlouze přetrhovanými klasy, palisty mírně nafouklými a listy na vrcholu špičatými až tupými, či severoevropský var. zosteraceus (Fries) Caspary s listy na hlavní lodyze až 3,3 mm širokými, 3–5 žilnými, na vrcholu zaokrouhlenými až uťatými. Potamogeton pectinatus je sice chápán jako velice variabilní, ale nelze vyloučit, že sdružuje větší množství kryptických druhů. 

Ekologie

Druh s relativně širokou ekologickou amplitudou. Nejčastěji osidluje stojaté až mírně tekoucí, mezotrofní až eutrofní vody jako jsou nížinné toky, mrtvá říční ramena, rybí sádky, náhony, pískovny a rybníky. Často ve vodách se silným zákalem. Stanoviště bývají plně osluněná, s hloubkou 20-30 cm, s vodou alkalickou, bohatou na fosforečnany, s bahnitým dnem s vrstvou organogenního bahna. Vyhýbá se dystrofním vodám. Ze všech rdestů nejlépe snáší zvýšenou salinitu (roste i v brakických vodách). Hojný ve svazu Potamion, zvláště pak v asociaci Potametum pectinati, Najadetum minoris, a Najadetum marinae. Vzácně i ve svazu Batrachion fluitantis. 

Rozšíření

ČR se hojně vyskytuje v nížinách a teplejších pahorkatinách. Zvláště v oblastech s častým výskytem rybníků. Okolí Ohře, Berounky, nejdolnější tok Vltavy, Labe, jihočeské pánve, od j. Moravy podél řeky Moravy na sever až po Zábřežsko-uničovský úval. Ostravská pánev. Vzácně pak i v jiných oblastech. S nadmořskou výškou lokalit rychle ubývá.
Druh je mimo arktické oblasti a území rozsáhlých tropických lesů celosvětově rozšířený. Evropa, Asie na sever přibližně po 68° rovnoběžku, na jihu po četných hiátech až do Indonesie. Afrika kromě západní a střední tropické části. Severní Amerika (na západě vystupuje severněji než na východě), Austrálie, Nový Zéland, Jižní Amerika (podél And od Bolívie do Argentiny. 

Zajímavosti

V současnosti je tento druh často vyčleňován do samostatného rodu Stuckenia Börner se 7 druhy (u nás pouze jediný). Od ostatních úzkolistých rdestů se odlišuje přítomností „listové pochvy“ a „jazýčku“, přetrhovanými klasy, listy na průřezu eliptickými a schopností vytvářet přezimující hlízky místo turionů. Nejsou známy ani kříženci s ostatními druhy rodu Potamogeton.

Podobné druhy

Literatura

Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus. – Preslia, Praha, 75: 165–181
Kaplan Z. (2010): Čeleď Potamogetonaceae Dumort. In: Štěpánková J. (ed): Květena České republiky vol. 8. – Academia, Praha.

Zpracoval: Jan Ševčík