Porosty nízkých xerofilních křovin, ve kterých dominuje převážně jeden druh (Prunus fruticosa, P. tenella, Rosa spinosissima).
Jedná se o často vegetaci nízkých (do 1,5 m, často jen do 30 cm) xerofilních křovin, ve kterých dominuje převážně jeden druh (Prunus fruticosa, P. tenella, Rosa spinosissima), které díky klonálnímu podzemnímu často vytvářejí kompaktní porosty. V bylinném patře převažují druhy suchých trávníků a lesních lemů (Brachypodium pinnatum, Elytrigia intermedia, Trifolium alpestre aj.), ale i vytrvalých ruderánlích druhů (Bromus inermis).
Výskytují se převážně na stepních lokalitách, vzácnější i na skalnatých místech v nižších nadmořských výškách, půdy jsou minerálně bohaté (často spraše, ale i skeletovité půdy). V současné krajině je častý výskyt v sousedství vinohradů, typicky na svazích teras, na mezích, ale vytvářejí i lem vyšších křovin při zarůstání stepní vegetace.
Vegetace nízkých stepních křovin s Prunus fruticosa a P. tenella jsou patrně naší nejstarší vegetací křovin - jedná se o relikt z období rozmachu kontinentální stepní vegetace v posledním glaciálu a těsně po něm. Vegetace je citlivá na zástin vyššími křovinami popř. na hromadění stařiny z vysokých bylinných druhů lesních lemů - v takových podmínkách ustupuje. Ideální je extenzivní přepasení či občasné posečení.
Na našem území se v současnosti rozlišují dvě asociace. As. Prunetum tenellae de Soó 1951 reprezentuje stepní křoviny s mandloní nízkou a vyskytuje se pouze na třech místech ČR na jižní Moravě. Asociace Prunetum fruticosae Dziubałtowski 1926 reprezentuje stepní křoviny s dominantní třešní křovitou, popř. Rosa spinosissima, a na území ČR se vyskytuje ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě v teplejších a sušších oblastech.
Teplé a suché oblasti ČR, mj. střední a severní Čechy a jižní Morava.
Protierozní funkce. Významné především pro ochranu biodiverzity. Prunus tenella je kriticky ohrožený druh ČR.
Wójcicki J. J. & Marhold K. (1993): Variability, hybridization and distribution of Prunus fruticosa (Rosaceae) in the Czech Republic and Slovakia. Polish Bot. Stud. 5: 9–24.