Vegetace vysokých jednoděložných rostlin, nejčastěji rákosin, vázaných na pobřeží mělkých, stojatých až mírně tekoucích vod.
Jde o porosty s převahou jednoho druhu (např. Typha augustifolia, Typha latifolia, Glyceria maxima aj), jež svou značnou pokryvností omezuje prosazení ostatních druhů. Přesto zde najdeme také nápadně kvetoucí mokřadní byliny (např. Lycopus europaeus, Lythrum salicaria), přítomny jsou též druhy drobných vzplývavých rostlin (např. Lemna minor, Riccia fluitans). V sušším období mohou tato společenstva provázet druhy obnažených rybničních den (např. Carex bohemica, Eleocharis ovata).
Vegetace osídluje břehy jezer a rybníků s nízkou hladinou vody. Snáší i větší přísun živin. Důležitá je především stálá hladina vody, optimálně do 50 cm. Rostliny špatně snášejí dlouhodobější sucha nebo naopak záplavy, jež znemožní přísun kyslíku.
Osídluje pobřežní oblasti rybníků s kolísající vodní hladinou a navazuje tak na porosty tříd Lemnetae a Potametea, vázaných na hlubší hladinu vody. Na svaz Phragmition australis, směrem ke břehu dále navazuje vegetace vysokých ostřic svazu Magno-Caricion gracillis a Magno-Caricion elatae. Někdy může docházet k nekontrolovatelnému šíření rákosin a orobinců, jež vytlačují konkurenčně méně zdatné druhy. V těchto případech lze šíření omezit sečením ve vegetačním období nebo zimováním rybníků. Na antropogenně ovlivněných stanovištích, náchylných k vysychání se často projevují nitrofilní druhy a porosty jsou nahrazeny vegetací třídy Galio-Urticetea.
Svaz je rozdělen celkem do 10 asociací, lišících se především v nárocích na substrát, množství organické hmoty a dynamice vodního režimu. Často dominuje pouze jeden druh. Jedná se o asociace Schoenoplecteum lacustris, Typhetum angustifoliae, Typhetum latifoliae, Glycerio-Sparganietum neglecti, Acoretum calami, Equisetum fluviatilis, Phalarido arundinaceae-Bolboschoenetum. Nejvzácnější je asociace Typhetum shuttleworthii, doložena jen dvěmi fytocenologickými snímky z Vsetínska a Příbramska. Naopak mezi nejrozšířenější patří asociace Phragmitetum australis a Glyceritum maximae.
Od nížin do pahorkatin roztroušeně po celém území ČR. Např. Pošumaví, Českobudějovická pánev, České středohoří, Podyjí, Poodří aj.
V minulosti se některé dominanty tohoto svazu využívaly jako střešní krytina, izolace, podestýlka pro dobytek. Semena sloužily jako krmivo. Nověji porosty slouží k výrobě celulózy a biopaliv, ale také v čističkách odpadních vod. Ačkoli společenstva nehostí ochranářsky významnější druhy, důležitou roli hrají v ochraně ptactva a obojživelníků.
Šumberová K. (2011): Phragmition australis Koch 1926. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 391-428.