Západoevropské a středoevropské acidofilní doubravy / Quercion roboris

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Krátká charakteristika

Lesní společenstva s dominantním dubem zimním (Quercus petraea agg.) nebo dubem letním  (Quercus robur) na kyselých a chudých půdách.

Struktura a druhové složení

Lesní porosty, v nichž dominuje dub zimní (Quercus petraea agg.), méně často dub letní (Quercus robur) ve stromovém patře. Zastoupeny jsou i další dřeviny, jako Betula pendula, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia a Populus tremula. Keřové patro není výrazně vyvinuto, v některých typech se častěji vyskytuje krušina olšová (Frangula alnus). V bylinném patře se objevují převážně druhy nenáročné na živiny a acidofytní (Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Convallaria majalis, Festuca ovina, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris). Mechové patro bývá vyvinuto, někdy jen slabě.

Stanoviště

Acidofilní doubravy se na našem území vyskytují v nadmořské výšce 200-500 m n. m., v některých případech mohou tuto hranici i přesáhnout. Půdy jsou většinou hluboké, kyselé, na živiny a minerály chudé. Typickým půdním typem jsou kambizemě. Tato vegetace porůstá plošiny, mírné či prudší svahy, okolí skalních výchozů a sutí, které jsou často dobře prosluněné.

Dynamika a management

Porosty svazu Quercion roboris zahrnují přirozená i polopřirozená stanoviště, v minulosti ovlivněná člověkem. Důležitá je ochrana před hlavními narušujícími faktory, kterými je výsadba monokultur, chov zvěře a invaze nepůvodních dřevin. 

Variabilita

V rámci svazu Quercion roboris  rozlišujeme na našem územi celkem 4 asociace:
1) Asociace Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae je z hlediska variability druhů nepříliš bohatá. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea agg.), jen někdy dub letní (Quercus robur). Steromové patro bývá obohaceno o dřeviny nenáročné na světlo (Betula pendula, Pinus sylvestris a Sorbus aucuparia) a některé hájové druhy (Carpinus betulus, Tilia cordata). Toto patro obvykle svou pokryvností převažuje nad ostatními. Vysoké pokryvnosti dosahuje i bylinné patro, jejíž dominantami jsou Luzula luzuloides a Avenella flexuosa, ale i to může být Poa nemoralis, Convallaria majalis či Festuca ovina. Porosty lze nalézt spíše v nižších nadmořských výškách, vázané především na oligotrofní substráty.

2) Asociace Viscario vulgaris-Quercetum petraeae je přechodným typem vegetace, preferující nižší nadmořské výšky, teplejší klima a dobře prosluněná stanoviště. Je druhově nejbohatším společenstvem acidofilních doubrav s výrazným mechovým patrem. Dominující dřevinou těchto rozvolněných porostů je dubu zimní (Quercus petraea agg.), s občasným přimísením Pinus sylvestris  a Carpinus betulus. V bylinném patře patře dominuje Festuca ovina a Avenella flexuosa. 

3) Asociace Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum roboris zahrnuje porosty dominantního dubu zimního (Quercus petraea agg.) či i dubu letního (Q. robur) a bylin acidofilních stanovišť jako je brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a  vřes obecný (Calluna vulgaris). Osidlují často extrémní stanoviště, chudá na živiny a minerály.

4) Asociace Holco mollis-Quercetum roboris  je charakteristická dominancí dubu letního (Quercus robur) či dubu zimního (Q. petraea agg.), s přimísením Betula pendula, B. pubescens a Sorbus aucuparia, Pinus sylvestris a Populus tremula ve stromovém patře a dominancí acidofytů, acidotolerantních a hygrofilních druhů v bylinném patře.

Rozšíření v ČR

Níže položené oblasti České republiky s plochým či členěným terénem a mírně teplým teplým až teplým klimatem. Zaznamenány byly v jižních a západních Čechách, Plzeňské pahorkatině, Ralské pahorkatině aj.

Význam

Do jisté míry hospodářsky atraktivní porosty dubu, které často slouží jako les ochranný. Nejvíce jsou ohrožovány výsadbou monokultur smrku, borovice nebo modřínu. Jejich význam a ochrana tkví zejména v zachovávání biodiverzity prostředí a jako refugia žvočichů, především hmyzu.

Literatura

Roleček, J. (in press): Quercion roboris Malcuit 1929.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. - Academia, Praha.
Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. & Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. - Academia, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Grulich V.(2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. - Preslia, 84: 631-645.

Zpracoval: Jitka Křenová
Recenzoval: Martin Duchoslav