Nitrofilní lemy lužních lesů / Senecion fluviatilis

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Aegopodium podagraria, Artemisia vulgaris, Calystegia sepium, Galium aparine, Impatiens glandulifera, Phalaris arundinacea, Urtica dioica

Dominantní druhy

Artemisia vulgaris, Atriplex sagittata, Bromus inermis, Calystegia sepium, Cucubalus baccifer, Echinocystis lobata, Epilobium hirsutum, Fallopia dumetorum, Galium aparine, Holcus mollis, Humulus lupulus, Impatiens glandulifera, Juncus bufonius, Juncus inflexus, Rubus caesius, Urtica dioica

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Přirozená i antropicky ovlivňovaná lemová vegetace jednoletých i vytrvalých nitrofilních bylin zaplavovaného pobřeží řek a potoků, vzácněji i stojatých vod, často v kontaktu s rákosinami.

Struktura a druhové složení

Svaz Senecionion fluviatilis je jedním z druhově bohatších typů vegetace. Jedná se o plně zapojené, vícevrstevné porosty s významným podílem bylinných lián (Calystegia sepium, Humulus lupulus) a vlhkomilných bylin s velkou biomasou, např. Aegopodium podagraria, Chaerophyllum bulbosum, Urtica dioica, s menší pokryvností doprovázené druhy z podrostu lužních lesů, vlhkých luk, mokřadů nebo antropogenních stanovišť.

Stanoviště

Vegetace přirozeně osídluje plně osluněná až zastíněná stanoviště na čerstvě vlhkých až vlhkých, živinami dobře zásobených půdách v nivách nížinných řek, např. neobhospodařované plochy na rozhraní lužních lesů a luk, okolí mrtvých ramen nebo říční břehy, může se šířit i do nesečených vlhkých luk a na lesní paseky.

Dynamika a management

Málo hodnotný biotop, který je náchylný k invazím neofytů a je zdrojem jejich diaspor. Management proto spočívá v omezování invazních druhů znovuzavedením pravidelné seče na opuštěných loukách.

Variabilita

V rámci svazu Senecionion fluviatilis jsou vymezeny čtyři asociace: Cuscuto europaeae-Calystegietum sepiumCalystegio sepium-Epilobietum hirsuti, Calystegio sepium-Impatientetum glanduliferae, Sicyo angulatae-Echinocystietum lobatae.
Cuscuto europaeae-Calystegietum sepium (vegetace vlhkých míst s bylinnými liánami) jsou porosty rostoucí nejčastěji v lemech lužních lesů v teplých oblastech. V krajině mají meliorační význam (protierozní ochrana břehů, zachycování živin).
Calystegio sepium-Epilobietum hirsuti (vegetace vlhkých míst s vrbovkou chlupatou) je společenstvo vlhkomilných nitrofilních širokolistých bylin na plně osluněných stanovištích, je to přirozená vegetace mokrých narušovaných stanovišť s vysokým obsahem živin. Společenstvo citlivé vůči hlubokému vysýchání substrátu.
Calystegio sepium-Impatientetum glanduliferae (vegetace vlhkých míst s netýkavkou žláznatou) jsou zapojené porosty osídlující břehy a nivy řek na částečně zastíněných stanovištích.
Sicyo angulatae-Echinocystietum lobatae (vegetace vlhkých míst se štětincem laločnatým) je společenstvo s dominantní jednoletou bylinnou liánou štětincem laločnatým, který se popíná po vysokých nitrofilních bylinách, osídlující střídavě zaplavovaná stanoviště v nivách velkých řek.
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »

 

 

 

 

Rozšíření v ČR

Společenstva svazu Senecionion fluviatilis jsou hojně rozšířená na celém území ČR.

Význam

Společenstvo má meliorační význam v krajině, má protierozní funkci a zachycuje značné množství živin.

Literatura

Šumberová K. & Láníková D. (2009): Senecionion fluviatilis Tüxen ex Moor 1958. - In: Chytrý M. et al., Vegetace České republiky 2. díl. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, p. 292 - 306.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995/1, p. 144 - 145.



Zpracoval: Daniela GLUZOVÁ
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Michal Hroneš

Nitrofilní lemy lužních lesů <i>(Senecion fluviatilis)</i>

Porost

© Michal Hroneš

Nitrofilní lemy lužních lesů <i>(Senecion fluviatilis)</i>

Porost

© Martina Fialová

Nitrofilní lemy lužních lesů <i>(Senecion fluviatilis)</i>