Nitrofilní ruderální vegetace vytrvalých širokolistých bylin / Aegopodion podagrariae

Diagnostické druhy

Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Urtica dioica

Konstantní druhy

Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Urtica dioica

Dominantní druhy

Alliaria petiolata, Anthriscus nitida, Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Chaerophyllum aureum, Chaerophyllum bulbosum, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Galium aparine, Geranium robertianum, Geum urbanum, Impatiens parviflora, Petasites albus, Torilis japonica, Urtica dioica

Krátká charakteristika

Ruderální a polopřirozená vegetace převážně vytrvalých širokolistých bylin, rostoucí na vlhčích půdách bohatých na živiny.

Struktura a druhové složení

Zapojená vegetace, většinou utvářena hlavně jedním dominantním druhem (čeleď Apiaceae, např. Aegopodium podagraria, Anthriscus nitida, A. sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, C. aureum, C. bulbosum a Heracleum sphondylium). Dominantní druh spolu s dalšími statnými vytrvalými širokolistými bylinami (např. Geranium pratense, L. maculatum, Rumex obtusifolius a Urtica dioica) a trávami (např. Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Poa pratensis s. l. a P. trivialis) tvoří horní patro porostu. Jednoleté byliny jsou zastoupeny spíše vzácně, např. Galeopsis tetrahit, častější je jenom poléhavé Galium aparine. Ve spodní vrstvě se vyskytují druhy (např. Chelidonium majus, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Ranunculus repens a Taraxacum sect. Ruderalia), které ale pod silným zástinem většinou nekvetou a šíří se vegetativně.

Stanoviště

Přirozeně jsou to porosty lemů podél vodních toků, pobřežních houštin a okrajů mezofilních lesů. Díky dobré schopnosti se šířit často obsazují člověkem ovlivněná stanoviště, jako jsou okraje cest, příkopy, neudržované zahrady, okolí hospodářských budov, zdí a plotů, sady, parky aj. Rostou na osluněných stanovištích i v zástinu, v prostředí s vyšší vzdušnou i půdní vlhkostí, na půdách spíše hlubších (ale i mělkých a ulehlých), bohatých na živiny, především dusík a fosfor.

Dynamika a management

Většina druhů patří mezi konkurenčně schopné druhy, v sukcesi nahrazují vegetaci svazu Geo urbani-Alliarion petiolatae. Rostou na pravidelně narušovaných stanovištích, na která jsou adaptovány velmi dobrou schopností regenerace a klonálního šíření. Většina druhů jsou expanzivní apofyty.

Variabilita

V rámci svazu se rozlišuje šest původních asociací a další čtyři tvořené dominantou neofytního druhu. V chladnějších a vlhčích podhorských a horských polohách se vyskytují asociace Chaerophylletum aurei a Anthrisco nitidae-Aegopodietum podagrariae, v nižších polohách pak Symphyto officinalis-Anthriscetum sylvestris, Chaerophylletum aromatici, Chaerophylletum bulbosi a Elytrigio repentis-Aegopodietum podagrariae. Na území České republiky lze také sledovat fytogeografické rozdělení některých společenstev. Na východě je poměrně hojná kontinentální asociace Chaerophylletum aromatici, na západě se vyskytuje oceánická asociace Chaerophylletum aurei.
Asociace utvářené invazními druhy se rozlišují, podle dominanty, čtyři: Oenothero biennis-Helianthetum tuberosi, Urtico dioicae-Heracleetum mantegazziani, Asteretum lanceolati, Reynoutrietum japonicae.
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »

Rozšíření v ČR

Ve srážkově bohatších územích od nížin do hor.

Význam

Dominující druhy svazu jsou často nežádoucí plevele anebo invazní druhy. Svaz není nijak ohrožen.

Literatura

Hadač (1978): Anthriscetum sylvestris, nová asociace svazu Aegopodion podagrariae. – Preslia 50: 277-280.
Hejný S., Kopecký K., Jehlík V. & Krippelová T. (1979): Přehled ruderálních rostlinných společenstev Československa. – Rozpravy Československé Akademie Věd, Řada matematických a přírodních věd 89(2): 52-62.
Láníková D. (2009): Aegopodion podagrariae Tüxen 1967. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, Academia, Praha, p. 348-375.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. – Severočeskou přírodou, příloha, p. 149-150.

Zpracoval: Jiří Kocián
Recenzoval: Martin Duchoslav