Ruderální vegetace vzpřímených jednoletých bylin / Atriplicion

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Svaz Atriplicion zahrnuje početnou skupinu společenstev tvořených středně vysokými ruderálními terofyty s časným letním fenologickým vývojem. 

Struktura a druhové složení

Dominantní druhy jsou středně vysoké až vysoké (60–150 cm) byliny vzpřímeného růstu, převážně C-R stratégové. Tyto rostliny jsou nejčastěji z čeledí Brassicaceae (např. Descurainia sophia, Sisymbrium altissimum, S. loeselii, S. officinale a S. orientale), Chenopodiaceae (především rody Atriplex a Chenopodium) a Asteraceae (např. Conyza canadensis, Lactuca serriola, Sonchus asper a S. oleraceus). Kromě uvedených druhů se v porostech velmi často objevují ozimé terofyty, které se vedle ruderálních stanovišť hojně vyskytují také jako plevele okopanin. Takovými druhy jsou např. Capsella bursa-pastoris, Lamium purpureum, Senecio vulgaris a Thlaspi arvense. Navíc mohou být společenstva svazu dosycována různými neofyty, např. Ambrosia artemisiifolia, Artemisia annua a Iva xanthiifolia. 

Stanoviště

Vegetace svazu Atriplicion se vytváří na čerstvě obnažených a převrstvených půdách různého původu, na které se nové druhy šíří převážně anemochorně. Typickými stanovišti jsou staveniště, navážky zeminy, areály průmyslových podniků, okolí sil a stájí, komposty a také smetiště. Společenstva rostou na nejrůznějších typech půd: minerálních, organicko-minerálních i skeletovitých, na odpadovém materiálu a kompostech, na půdách vysychavých stejně jako na vlhkých stanovištích. Dříve se tato společenstva vyskytovala především v okolí sídel, ale dnes se některé typy expanzivně šíří i na opuštěná místa ve volné krajině.

Dynamika a management

Vegetace svazu Atriplicion je ve svém fenologickém optimu od vrcholného léta do podzimu. Nejčastěji jde o iniciální stadia sekundární sukcese, které postupně nahrazuje zejména vegetace třídy Artemisietea vulgaris. 

Variabilita

Svaz Atriplicion je na území ČR zastoupen 13 asociacemi, z toho nejčastější jsou asociace Chenopodietum stricti (Oberdorfer 1957) Passarge 1964 (Ruderální vegetace s merlíkem bílým), Atriplicetum nitentis Slavnić 1951 (Ruderální vegetace s lebedou lesklou) a Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae Lohmeyer in Oberdorfer 1957 (Ruderální vegetace s locikou kompasovou), nejohroženější jsou asociace Chenopodietum urbici Kopecký 1981 (Ruderální vegetace s merlíkem městským) a Atriplicetum roseae Forstner in Mucina et al. 1993 (Ruderální vegetace s lebedou růžovou).
Podrobnosti včetně rozšíření zde. »

Rozšíření v ČR

Centrem areálu svazu Atriplicion je střední Evropa. V České republice je vegetace svazu rozšířena po celém území od nížin do submontánního stupně, kde jednoletá společenstva bývají na narušovaných stanovištích nahrazována spíše vytrvalými porosty. 

Významné lokality

Asociace Chenopodietum urbici (Chenopodium urbicum - C2) byla zaznamenána v Plzni (u soutoku Úhlavy a Radbuzy), JV od Prahy (u Karlštejna a SV od Karlštejna), v Českobudějovické pánvi (u Vodňan) a u Mikulova. Asociace Atriplicetum roseae (Atriplex rosea - C1) byla zaznamenána v SV Čechách (J od Podbořan, J od Libochovic a na Radovesické výsypce u Bíliny), ve středních Čechách byla asociace nalezena na několika haldách V od Kladna a v Praze-Holešovicích. Na jižní Moravě se údajně vyskytuje u Mikulova (Dunajovické kopce). 

Význam

Společenstva svazu Atriplicion nemají většinou hospodářský význam, částečně plní půdoochrannou funkci na čerstvě nasypaných substrátech. Z hlediska ochrany přírody  jsou významné asociace Chenopodietum urbici a Atriplicetum roseae.

Literatura

JAROLÍMEK I., ZALIBEROVÁ M., MUCINA L. & MOCHNACKÝ S. (1997): Rastlinné společenstva Slovenska, 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 140-155.
KRIPPELOVÁ T. & MUCINA L. (1988): Charakteristika vyšších syntaxónov triedy Stellarietea mediae na Slovensku. - Preslia 60: 41-58.
LOSOSOVÁ Z. (2009): Jednoletá vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, Academia, Praha, p. 129-163.

Zpracoval: Linda HRNČIŘÍKOVÁ
Recenzoval: Martin Duchoslav