Nitrofilní, relativně teplomilná bylinná vegetace, tvořená hlavně krátkověkými druhy, vyskytující se ve formě lemových porostů převážně na narušovaných a antropicky ovlivněných stanovištích.
Zapojené i rozvolněné, dvouvrstevnaté až třívrstevnaté porosty nejčastěji lemového charakteru, tvořené jednoletými a krátkověkými vytrvalými druhy. V porostech dominují druhy Alliaria petiolata a Chaerophylum temulum, Chelidonium majus, Galium aparine, Geum urbanum, Galeopsis tetrahit, Geranium robertianum, Torilis japonica, Anthriscus cerefolium, aj. Méně zastoupeny jsou vytrvalé nitrofilními druhy (Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Lamium album). Z trav zde najdeme hlavně Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Bromus sterilis a Elytrigia repens.
Polostinná stanoviště na čerstvě vlhkých až vysychavých, kyprých, převážně bazických půdách, které jsou dobře zásobeny živinami, hlavně dusíkem. Dříve se tato vegetace vyskytovala na nepravidelně narušovaných stanovištích (břehy toků, okraje mezofilních lesů, na patách suťových kuželů, atd.), dnes převážně na polopřirozených a ruderálních stanovištích (okraje příměstských lesů, křovin, ruderalizované břehy potoků, rumiště, opuštěné zahrady, zbořeniště, hřbitovy). Vegetaci najdeme v teplých a mírně teplých pahorkatinách, vzácněji i v podhorských oblastech.
Tvoří iniciální sukcesní stádia na mechanicky narušovaných stanovištích s obnažovaným půdním povrchem. Při omezení disturbancí je vegetace vytlačena konkurenčně silnějšími druhy (Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Elytrigia repens a Lamium album). Důležitým mechanismem při disperzi je zoochorie (Galium aparine, Geum urbanum).
Z ČR jsou udávány tři asociace: nejrozšířenější je Alliario petiolatae-Chaerophylletum temuli, která tvoří lemové porosty v příměstských lesích, rumištích, neobhospodařovaných zahradách atd.; na sušších půdách na okrajích cest, na hrázích rybníků, mezích a lemech akátin a vysázených borů nalezneme asociaci s dominancí Torilis japonica (as. Torilidetum japonicae). Relativně vzácná je asociace Anthriscetum trichospermae, která je častější v suťových lesích, v zástinu zídek a v okolí zřícenin hradů a zámků v teplejších oblastech.
Přehled asociací včetně jejich rozšíření zde. »
Hojně v termofytiku a mezofytiku Čech i Moravy.
Svaz nemá hospodářský význam, ani není ohrožený.
Kopecký K. & Hejný S. (1992): Ruderální společenstva bylin České republiky. - Studie ČSAV, Academia, Praha, p. 73-77.
Láníková D. (2009): Geo urbani-Alliarion petiolatae Lohmeyer et Oberdorfer in Görs et Müller 1969. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, Academia, Praha, p. 334-344.
Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. – Severočeskou přírodou, Litoměřice, p. 146-147.