Subhalofilní vegetace nízkých jednoletých bylin v teplých oblastech.
Porosty jsou tvořeny drobnými jednoletými bylinami, např. Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia, Limosella aquatica a travinami, např. Juncus ranarius a Cyperus fuscus. V těchto jednoletých porostech se často vyskytují i druhy zasolených substrátů, jako jsou např. Spergularia maritima a Heleochloa schoenoides. Mechové patro většinou chybí, pokud je vyvinuto, je tvořeno mechorosty s krátkým životním cyklem, zejména Physcomitrium pyriforme.
Výskyt je vázán na teplé oblasti s různými srážkovými úhrny. Typickými stanovišti jsou opakovaně narušovaná místa s antropogenním vlivem jako jsou zaplavovaná místa v polích, polní cesty, pískovny apod. Přirozeně se mohou vyskytnout na dnech vysychajících rybníků, mrtvých ramen, tůněk, na okrajích rybníků a jezer, na halofilních trávnících nebo u vývěrů minerálních pramenů. Subtrátem jsou těžké jílovité půdy nebo hlinitojílovité bahno. Substát musí být dostatečně vlhký nebo částečně zaplavený, většinou je bohatý na vápník, sodík, draslík a nitráty.
V minulosti byly přirozeným stanovištěm této vegetace břehy slaných jezer, okraje slanisek a polní louže. Dnes kvůli jejich zatravňování dochází k ústupu této vegetace.
Svaz zahrnuje na území ČR jednu asociaci Veronico anagalloidis-Lythretum hyssopifoliae. V porostech této asociace se často objevují plevelné druhy (Galinsoga parviflora, Setaria pumila) i druhy vlhkých ruderálních trávníků (Elytrigia repens, Carex hirta).
Vegetace je v České republice vázána na výskyt slanisek, zejména v teplých oblastech. V Čechách je to dolní Poohří, Žatecko, Lounsko a dolní Povltaví. Na jižní Moravě byla asociace zjištěna na zamokřených polích a polních cestách v okolí Lednice, Mikulova a v oblasti soutoku Dyje a Moravy.
Na obnažených dnech rybníků tato vegetace napomáhá mineralizovat živiny a provzdušňovat sediment. Dnes je důležitá i ochrana z hlediska biodiverzity v krajině, neboť vegetace slouží jako úkryt pro ohrožené druhy bezobratlých živočichů. Asociaci ohrožuje jak lidská činnost tak přirozené vlivy. K antropogenním vlivům patří zejména odvodňování, zatravňování nebo zalesňování pozemků, zástavba a používání herbicidů. Přirozeně je ohrožena rychlou sukcesí kounkurenčně silnějších druhů.
Šumberová K. (2011): Verbenion supinae Slavnić 1951 - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 336-341.