Přechodová rašeliniště / Sphagno-Caricion canescentis

Diagnostické druhy

Agrostis canina, Carex echinata, Carex nigra, Carex rostrata, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Potentilla erecta, Potentilla palustris, Vaccinium oxycoccos, Viola palustris

Konstantní druhy

Agrostis canina, Carex echinata, Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Potentilla erecta, Viola palustris

Dominantní druhy

Carex echinata, Carex lasiocarpa, Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis, Molinia caerulea, Nardus stricta, Phragmites australis, Potentilla palustris, Vaccinium oxycoccos

Ohrožené druhy

Carex diandra, Carex elata, Pedicularis palustris, Rhynchospora alba, Swertia perennis, Trichophorum alpinum

Krátká charakteristika

Vegetace extrémně kyselých, minerotrofních rašelinišť sycených převážně podzemní vodou, s dominujícími mechy a ostřicemi.

Struktura a druhové složení

Druhově chudá společenstva s dobře vyvinutým mechovým a bylinným patrem. Dominují kalcifobní mechy (nejčastěji Sphagnum recurvum s.l. nebo Polytrichum commune), různé ostřice (Carex rostrata, C. lasiocarpa aj.) nebo bezkolenec modrý (Molinia caerulea). V bylinném patře se mohou vyskytnout i některé další trávy (např. Agrostis canina, Nardus stricta), dvouděložné rostliny (např. Potentilla palustris, Viola palustris, Oxycoccus palustris), suchopýry (Eriophorum vaginatum), sítiny (Juncus filiformis) či přesličky (Equisetum fluviatille). Vzácněji bývá vyvinuto i nízké keřové patro s vlhkomilnými vrbami a břízou pýřitou (Betula pubescens). Na bultech se mohou vyskytnout druhy charakteristické pro vrchoviště.

Stanoviště

Prameniště, břehy rybníků, zaplavené prohlubně a vodní kanály, okraje vrchovišť. Silně zamokřená rašeliniště sycená převážně podzemní vodou, někdy však mozaikovitě prostoupená vyvýšeninami (bulty) zásobenými výhradně srážkami. Stanoviště minerály i živinami bohatá, nevápnitá, extrémně kyselá (pH může dosahovat až hodnoty 4).

Dynamika a management

Jedná se převážně o antropogenně vzniklá společenstva, ačkoliv na některých lokalitách mohou být i reliktního charakteru. Sekundární společenstva vzniklá po odlesnění horských smrčin a lesních pramenišť vyžadují pravidelné kosení či pastvu, jinak hrozí opětovné zarůstání vlhkomilnými dřevinami. Další ohrožení mohou představovat změny vodního režimu či eutrofizace prostředí.

Variabilita

Z České republiky jsou známy čtyři asociace vyvíjející se především v závislosti na vodním režimu stanoviště. Trvale zamokřené porosty s dominujícími ostřicemi (Carex rostrata, Carex lasiocarpa) jsou řazeny k as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae. Na prameništích se vyvíjí společenstva se slabě vyvinutým bylinným patrem a s dominujícími rašeliníky, které představuje as. Carici echinatae-Sphagnetum. Na horských stanovištích s kolísající hladinou vody se vyvíjí as. Polytricho communis-Molinietum caerulaeae s dominantním bezkolencem modrým (Molinia caerulea).

Rozšíření v ČR

Roztroušeně v celém území kromě nižších poloh. Hojněji v Jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině a v Moravskoslezských Beskydech.

Význam

Hospodářská využitelnost těchto společenstev je dnes zanedbatelná, dříve sloužila jako zdroj stelivového sena. Význam spočívá v jejich ekosystémových funkcích jako je obnova vytěžených rašelinišť či zadržování vody v krajině. V některých asociacích se častěji vyskytují ohrožené druhy, např. Carex chordorrhiza, Carex limosa, Hammarbya paludosa či vlajkový druh Drosera rotundifolia.

Literatura

Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3^rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájek M. et Hájková P. (2011): Sphagno-Caricion canescentis Passarge (1964) 1978. – In: Chytrý M. (ed), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 677 – 695.

Zpracoval: Vojtěch Taraška
Recenzoval: Martin Duchoslav