Vegetace extrémně kyselých, minerotrofních rašelinišť sycených převážně podzemní vodou, s dominujícími mechy a ostřicemi.
Druhově chudá společenstva s dobře vyvinutým mechovým a bylinným patrem. Dominují kalcifobní mechy (nejčastěji Sphagnum recurvum s.l. nebo Polytrichum commune), různé ostřice (Carex rostrata, C. lasiocarpa aj.) nebo bezkolenec modrý (Molinia caerulea). V bylinném patře se mohou vyskytnout i některé další trávy (např. Agrostis canina, Nardus stricta), dvouděložné rostliny (např. Potentilla palustris, Viola palustris, Oxycoccus palustris), suchopýry (Eriophorum vaginatum), sítiny (Juncus filiformis) či přesličky (Equisetum fluviatille). Vzácněji bývá vyvinuto i nízké keřové patro s vlhkomilnými vrbami a břízou pýřitou (Betula pubescens). Na bultech se mohou vyskytnout druhy charakteristické pro vrchoviště.
Prameniště, břehy rybníků, zaplavené prohlubně a vodní kanály, okraje vrchovišť. Silně zamokřená rašeliniště sycená převážně podzemní vodou, někdy však mozaikovitě prostoupená vyvýšeninami (bulty) zásobenými výhradně srážkami. Stanoviště minerály i živinami bohatá, nevápnitá, extrémně kyselá (pH může dosahovat až hodnoty 4).
Jedná se převážně o antropogenně vzniklá společenstva, ačkoliv na některých lokalitách mohou být i reliktního charakteru. Sekundární společenstva vzniklá po odlesnění horských smrčin a lesních pramenišť vyžadují pravidelné kosení či pastvu, jinak hrozí opětovné zarůstání vlhkomilnými dřevinami. Další ohrožení mohou představovat změny vodního režimu či eutrofizace prostředí.
Z České republiky jsou známy čtyři asociace vyvíjející se především v závislosti na vodním režimu stanoviště. Trvale zamokřené porosty s dominujícími ostřicemi (Carex rostrata, Carex lasiocarpa) jsou řazeny k as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae. Na prameništích se vyvíjí společenstva se slabě vyvinutým bylinným patrem a s dominujícími rašeliníky, které představuje as. Carici echinatae-Sphagnetum. Na horských stanovištích s kolísající hladinou vody se vyvíjí as. Polytricho communis-Molinietum caerulaeae s dominantním bezkolencem modrým (Molinia caerulea).
Roztroušeně v celém území kromě nižších poloh. Hojněji v Jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině a v Moravskoslezských Beskydech.
Hospodářská využitelnost těchto společenstev je dnes zanedbatelná, dříve sloužila jako zdroj stelivového sena. Význam spočívá v jejich ekosystémových funkcích jako je obnova vytěžených rašelinišť či zadržování vody v krajině. V některých asociacích se častěji vyskytují ohrožené druhy, např. Carex chordorrhiza, Carex limosa, Hammarbya paludosa či vlajkový druh Drosera rotundifolia.
Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájek M. et Hájková P. (2011): Sphagno-Caricion canescentis Passarge (1964) 1978. – In: Chytrý M. (ed), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 677 – 695.