Druhově chudá vegetaci lesních i nelesních kontinentálnchí a subkontinentálních vrchovišť.
Fyziognomii porostů udávají bultovité druhy rašeliníků (Sphagnum magellanicum, S. rubellum a S. rusowii). Bylinné patro je druhově chudé a uplatňují se v něm zejména chamaefyty (Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, na zalesněných vrchovištích i Ledum palustre). Významnou složkou porostů jsou druhy z čeledi Cyperaceae, zejména Eriophorum vaginatum, v některých společenstvech také Carex nigra a C. pauciflora. Stromové patro není zapojené, a je tvořeno Pinus mugo, P. x pseudopumilio, P. rotundata či P. sylvestris.
Typická vegetace horských a téměř výhradně ombrogenních (sycené výlučně srážkovou vodou) rašelinišť.
Vznik a pozice jednotlivých společenstev tohoto svazu není jednotná. Často se tato vegetace v sukcesi vyvíjí z přechodových rašelinišť, může také vznikat sekundární sukcesí na vrchovištích s obnaženou rašelinou nebo po vykácení horských lesů na ekologicky příhodných stanovištích. Nejdůležitější pro existenci společenstev je zachování adekvátního vodního režimu.
V rámci České republiky rozlišujeme pět asociací. Dvě zahrnují otevřená nelesní vrchoviště (Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi a Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici), v jedné asociaci dominuje borovice kleč nebo borovice rašelinná v keřovém patře (Vaccinio uliginosi-Pinetum mugo) a dvě asociace mají vyvinuté stromové patro (Sphagno-Pinetum sylvestris a Ledo palustris-Pinetum uncinatae).
Většina vrchovišť tohoto svazu se vyskytuje v montánních polohách sudetských pohoří; vzácněji zasahuje až do subalpínského stupně nebo naopak do nižších poloh. Pouze asociace Sphagno-Pinetum sylvestris je vázaná na planární a kolinní stupeň.
Významnými lokalitami jsou například Blatenská slať na Šumavě, rašeliniště Červené blato v Třeboňské pánvi či krkonošská a jesenická rašeliniště.
Zajímavá vegetace vyvíjející se na ekologicky specifických stanovištích. Má velký význam pro zadržování vody v krajině. Funguje jako útočiště vzácných a/nebo ekologicky specializovaných organismů. Rašelinotvorná vegetace, která zároveň funguje jako zásobárna uhlíku.
Hájková P., Navrátilová J. & Hájek M. (2011): Vegetace vrchovišť (Oxycocco-Sphagnetea). – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia Praha, p. 552-579.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition [Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání]. – Preslia 84: 631–645.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.