violka chlumní / Viola collina

Synonyma

Viola opizii Knaf
Viola odorata subsp. collina (Besser) Čelak.
Viola hirta subsp. collina (Besser) Rouy et Fouc.
Viola hirta subsp. subciliata Borbás sensu auct.
Viola microdonta C. C. Chang

Hlavní znaky

- listová růžice bez výběžků
- listy okrouhle vejčité, 1-1,5x delší než široké
- báze listu srdčitá
- palisty úzce trojúhelníkovité, dlouze brvité
- listence v horní polovině květní stopky
- květy světle modré, slabě vonné
- ostruha světlá, bělavá nebo slabě růžová

Počet chromozómů: 20

Variabilita

Nepříliš variabilní druh. Jedinci s růžovofialovými květy bývají označováni jako var. rubroviolacea Wiesb.

Ekologie

Světlejší lesy (zejména sv. Carpinion a Quercion pubescenti-petraeae), jejich okraje a křovinaté stráně, na zásaditých podkladech. Myrmekochorní druh.

Rozšíření

Roztroušeně po celé ČR. Chybí ve značné části severních a severovýchodních Čech a na jihovýchodní Moravě.

Podobné druhy

Viola ambigua, Viola hirta, Viola odorata

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.

Zpracoval: Michal Hroneš