Přirozená travinná společenstva v subalpínském pásmu nad horní hranicí lesa či sekundární společenstva montánního a supramontánního stupně, zpravidla s dominancí Nardus stricta.
Zpravidla dominantní smilka tuhá (Nardus stricta), dále nízké trávy jako Agrostis capillaris, Anthoxanthum alpinum, Avenella flexuosa, Festuca rubra agg. a Phleum rhaeticum a širokolisté byliny, např. Ranunculus platanifolius, Silene dioica, S. vulgaris a Veratrum album subsp. lobelianum. Vyskytující se zde druhy typické pro alpínské bezlesí, které ale sestupují i do nižších poloh (např. Anthoxanthum alpinum, Campanula bohemica, Luzula sudetica, Potentilla aurea, Pulsatilla alpina subsp. austriaca, Rhinanthus pulcher, Thesium alpinum a Viola lutea subsp. sudetica), dále některé jestřábníky okruhu Hieracium alpinum. Druhově chudší až středně bohaté porosty.
Bezlesé biotopy nad horní hranicí lesa, často mírně eutrofní stanoviště po obvodu karů, nebo odlesněné plochy pod horní hranicí lesa v montánním až supramontánním stupni (druhotné luční enklávy).
V případě přirozených porostů nad horní hranicí lesa neni nutný žádný aktivní management, neboť se jedná o relativně stabilní společenstva. Přípustná je pastva, která zřejmě pomáhala tato společenstva formovat. Riziko může představovat zvýšený spad atmosferického dusíku nebo špatně usměrněný turismus. Lokality pod horní hranicí lesa jsou existenčně závislé na aktivním managementu a bez pravidelného kosení, odstraňování dřevin či pastvy postupně zarůstají lesem a zanikají.
V rámci svazu Nardion strictae rozlišujeme na území ČR 2 asociace, a sice Festuco supinae-Nardetum strictae Šmarda 1950 (Druhově chudé subalpínské smilkové trávníky) a Thesio alpini-Nardetum strictae Jeník et al. 1980 (Druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky). První jmenovaná asociace je typická pro sekundárně vzniklé porosty, tyto porosty jsou zpravidla duhově chudší, s větším zastoupením acidofilních nízkých druhů bylin (např. Homogyne alpina, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus), z trav převládají Nardus stricta a Avenella flexuosa. Rozšířená je především na Šumavě, v Hrubém Jeseníku a v Orlických horách. Asociace Thesio alpini-Nardetum strictae je rozšířena především nad horní hranicí lesa, jedná se o druhově bohatší porosty s výskytem většího množství květnatých druhů, na minerálně bohatších půdách než předchozí asociace. Rozšířena je hlavně v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku.
Nejvyšší pohoří ČR, dosahující nad horní hranici lesa (Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník), dále sekundární luční enklávy v supramontánním až montánním stupni v Krkonoších, Hrubém Jeseníků, Orlických horách a na Šumavě. Průměrná roční teplota se v těchto oblastech pohybuje mezi 1 a 4 °C a průměrné roční úhrny srážek mezi 1300 a 1500 mm.
Okraje krkonošských karů, Šerlich v Orlických horách, vrchol Králického Sněžníku, NPR Praděd, NPR Šerák-Keprník.
Plošně velmi omezené a ohrožené jsou přirozené porosty, častější jsou sekundární porosty. Cenné jsou jak výskytem ohrožených druhů tak krajinářsky. Ohrožení spočívá především v nadměrném a nešetrném turismu či ve změnách klimatu.
Krahulec F. (2007): Nardion strictae Br.-Bl. 1926. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p. 283-288.