Suťové a skalní lesy / Tilio platyphylli-Acerion

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Suťové a skalní listnaté lesy s dominancí javorů (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), jilmu drsného (Ulmus glabra), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a lip (Tilia cordata, T. platyphyllos).

Struktura a druhové složení

Lesy s dominancí na živiny náročnějších dřevin, mj. Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Ulmus glabra, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos. Porosty jsou plně zapojené až rozvolněné. V keřovém patře se nejčastěji vyskytuje Corylus avellana, Sambucus nigra a S. racemosa. Bylinné patro je většinou rozvinuté, s pokryvností od 15 do 80%, a vyskytují se v něm většinou na živiny středně až velmi náročné druhy listnatých lesů (např. Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Urtica dioica), kapraďorosty (Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina) a v některých typech i druhy teplomilnější (např. Anthericum ramosum, Bupleurum falcatum, Primula veris). Běžně je rozvinuté mechové patro.

Stanoviště

Do svazu se zahrnují dvě ekologicky a floristicky odlišné skupiny suťových a skalních lesů: (1) porosty na vlhčích stanovištích s javory, jasanem a jilmem, (2) porosty lip s účastí suchomilných a světlomilných bylin a keřů. Vyskytují se na strmých kamenitých i hlinitých svazích, na skalních výchozech, na vrcholech kopců, apod. Typicky s jedná o svahy v strmých říčních údolích. Půdy jsou nejčastěji skeletovité (ranker), živinami dobře zásobené, vlhké. Jedná se o azonální vegetaci s výskytem od nížin do montánního výškového stupně, na různém geologickém substrátu.

Dynamika a management

Předpokládá se, že současné porosty svazu jsou pokračováním lesů z období atlantiku, tedy odrážejí situaci ještě před rozšířením buku. Extrémní stanoviště (pohyb suti), která vegetace svazu osídluje, totiž brání rozšíření buku. Dynamika porostů je závislá na pohybu nestabilního substrátu, může dojít až k rozpadu stromového patra, nicméně většina dominantních dřevin je schopna vegetativní obnovy (javory, lípy). Porosty jsou většinou hospodářsky méně významné, v některých se provádí těžba, popř. se těží tzv. výmladkovým hospodařením (zvl. v  minulosti). Část porostů má statut tzv. ochranného lesa a přímé lesnické zásahy jsou tedy minimální.

Variabilita

Na území ČR se recentně rozlišují 4 asociace.
1) Nejběžnější je as. Aceri-Tilietum Faber 1936, zahrnující suťové a skalní lesy s variabilním složením stromového patra, kde převládají Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Ulmus glabra, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos. Bylinné patro je tovřeno běžnými druhy lesních mezo- a nitrofytů, časté jsou i druhy sv. Carpinion. Porosty lze nalézt roztroušeně až hojně na celém území ČR, převážně na suťových až zahliněných svazích v údolých řek a potoků či na vrcholech kopců, převážně v nižších nadmořských výškách.
2) Asociace Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982 je podobná výše uvedené, ale ve stromovém patře dominují javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra), v bylinném patře chybějí teplomilnější hájové druhy, což souvisí s jejím výskytem ve vyšších polohách (suprakolinní až submontánní stupeň).
3) Asociace Arunco dioici-Aceretum pseudoplatani Moor 1952 je charakteristická dominancí Acer pseudoplatanus a Fagus sylvatica ve stromovém patře a udatny lesní (Aruncus dioicus) nebo měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) v bylinném patře. I ekologicky se jedná o vyhraněný vegetační typ: osídluje prudké svahy, zejména jejich úpatní části.
4) Asociace Seslerio albicantis-Tilietum cordatae zahrnuje rozvolněné skalní lesy s dominancí lip (Tilia cordata, T. platyphyllos) ve stromovém patře, s pravidelným výskytem reliktního druhu Sesleria caerulea a dalších vzácných reliktních druhů světlých lesů a skalních stepí, druhů dubohabřin a teplomilných doubrav. Vyskytuje se vzácně na strmých horních částech svahů, převážně Z až S orientace, na tvrdých vápnitých horninách.

Rozšíření v ČR

Suťové a skalní lesy se vyskytují na celém území České republiky mimo nejvyšších poloh, častější v skalnatých údolích řek a potoků a v územích s členitým georeliéfem.

Význam

Suťové a skalní lesy mají zanedbatelný hospodářský význam (těžba je omezená, jedná se často o ochranné lesy). Stabilizují svahy, vodní režim, půdu. Jsou však významné (zvl. skalní lesy, popř. suťové lesy v některých regionech ČR) pro ochranu biodiverzity jako stanoviště většího počtu (regionálně, ale i celostátně) vzácných, mnohdy i reliktních druhů.

Literatura

Husová M. (1982): Variabilität und Verbreitung des Aceri-Carpinetum in der Tschechischen Sozialistischen Republik. - Folia Geobot. Phytotax. 17: 113–135.
Moravec J., Husová M., Neuhäusl R. & Neuhäuslová-Novotná Z. (1982): Die Assoziationen mesophiler und hygrophiler Laubwälder in der Tschechischen Sozialistischen Republik. -Vegetace ČSSR, Ser. A, 12: 1–296.
Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Academia, Praha.

Zpracoval: Martin Duchoslav