Štěrbinová vegetace kyselých skal zahrnuje řídké porosty hlavně acidofilních kapradin (Asplenium spp.), suchomilných bylin a lesních acidofytyů na stinných i slunných skalních srázech, teráskách, sutích, drolinách, balvaništích, ale i opuštěných lomů, a starých zdí.
Vegetaci tvoří převážně kapradiny acidofilní (Asplenium septentrionale, A. trichomanes subsp. trichomanes, Woodsia ilvensis), nebo kapradiny méně vázané na specifickou půdní reakci (Cystopteris fragilis, Polypodium vulgare), dopravázené druhy slabě nitrofilními (Saxifraga rosacea a Viola tricolor subsp. saxatilis). Časté jsou druhy suchých trávníků a iniciálních stádií mělkých půd (Campanula rotundifolia agg., Festuca ovina, Rumex acetosella) a lesní acidofyty (Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata). V mechovém patře převládají drobné akrokarpní mechy a lišejníky.
Svaz Asplenion septentrionalis představuje štěrbinovou vegetaci na širokém spektru hornin od živinami chudých až po slabě vápnité či bazické vulkanické horniny. Vyskytuje se ve všech pohořích,v hlubokých údolí řek a potoků, v pískovcových skalních měst aj. Chybí v nížinách a v karpatské oblasti (zde pouze na tvrdých kyselých podkladech).
Vegetace je většinou bez ohrožení a bez potřeby managementu, pouze nutnost regulovat turistiku a horolezectví. Vhodné je vyřezávat stínící dřeviny v okolí.
Na území ČR rozlišujeme 3 asociace: (1) Woodsio ilvensis-Asplenietum septentrionalis - společenstvo výslunných skal a skalních terásek s 2 dominantními kapradinami (Woodsia ilvensis, Asplenium septentrionale) a dalšími acidofilními a acidotolerantními bylinami vyskytujících se na silikátových horninách; (2) Festuco pallentis-Saxifragetum rosaceae - vegetace minerálně bohatších skal a sutí s dominujícím reliktním druhem lomikamenu Saxifraga rosacea a dalšími druhy vázaných na skalnatá stanoviště; (3) Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris - rozsáhlé porosty stinných silikátových skal s výraznou geofytní kapradinou osladičem obecným (Polypodium vulgare) a mnoha dalšími acidofilními druhy. Nutné alespoň částečné zastínění stromovým patrem okolního lesa, kvůli osladiči. Častá vegetace pískovcových skalních měst. Rozlišují se 3 varianty: A) Asplenium trichomanes - minerálně bohatší horniny a otevřené biotopy, B) Vaccinium myrtillus - minerálně chudé půdy, stinné polohy s velkým vlivem kyselého humusu z opadu jehličnanů, C) Cystopteris fragilis - minerálně chudé horniny, antropogenní stanoviště lomových stěn.
Přehled asociací včetně jejich rozšíření zde. »
Společenstva tohoto svazu můžeme nalézt skoro po celé České republice, s výjimkou nížin, krasových oblastí a územích s měkkými horninami (Třeboňsko, Rakovnicko) a nižších poloh karpatské části Moravy.
Bez hospodářského významu. Významné pro ochranu biodiverzity.
Sádlo J. (2009): Asplenion septentrionalis Gams ex Oberdorfer 1938 – Štěrbinová vegetace kyselých. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p. 423-432.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2 - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Procházka F., et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha.