Pannská skalní vegetace s kostřavou sivou / Bromo pannonici-Festucion pallentis

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Vegetace panonských suchých trávníků na dolomitových a vápencových skalách nebo na mělkých bázických půdách.

Struktura a druhové složení

Zapojené porosty, jejichž dominantou je kostřava sivá (Festuca pallens). Mezi diagnostické druhy patří perialpínské a submediteránní druhy (např. Draba lasiocarpa, Fumana procumbens, Teucrium montanum, Hornungia petraea, Biscutella laevigata, Galium austriacum, Stipa eriocaulis). V zadunajské části Maďarského středohoří je vegetace vyvinuta nejtypičtěji a vyskytuje se zde několik endemitů (např. Seseli leucospermum, Bromus pannonicus).

Stanoviště

Výskyt je u nás vázán na svahy a vrcholky tvrdých jurských vápenců s jižní orientací, které silně vysychají, kde se obnažená hornina střídá s mělkými půdami typů litozem a rendzina.

Dynamika a management

Přirozené porosty této vegetace se vyskytují na skalních stanovištích, která nebyla od doby ledové porostlá lesem. Sekundárně se tento typ vegetace může šířit na místa, kde byly původně šípakové doubravy, které byly odlesněny a využity pro pastvu. Dnes je pastva omezena a do porostů pronikají konkurenčně zdatnější byliny a trávy. Pro zachování sekundárních biotopů je nutno zamezit expanzi konkurenčně zdatnějších druhů a to nejlépe řízenou pastvou koz a ovcí.

Variabilita

Na území ČR je rozlišovaná jediná asociace – Poo badensis-Festucetum (Západopanonské skalní stepi na vápenci). Společenstvo druhově bohatých, rozvolněných porostů s roztroušenými trsy kostřavy sivé (Festuca pallens), bez dominant, s převahou nižších rostlin (např. Alyssum montanum, Artemisia campestris, Asperula cynanchica, Centaurea stoebe, Minuartia setacea, Poa badensis, Potentilla arenaria, Jovibarba globifera subsp. hirta, Sedum album), na jaře hojně i efemérní druhy (Cerastium pumilum s.l., Erophila spathulata), v porostu jsou též zastoupeny bazifilní mechorosty (např. Tortella inclinata).

Rozšíření v ČR

Na našem území je rozšířena na jižní Moravě. Vyskytuje se na Pavlovských vrších.

Významné lokality

PR Svatý kopeček u Mikulova

Význam

Porosty nejsou hospodářsky významné, mají ale význam pro ochranu biodiverzity.

Literatura

Chytrý M. (2007): Bromo pannonici-Festucion pallentis Zólyomi 1966 – Panonské skalní vegetace s kostřavou sivou. – In: Milan Chytrý  (ed.) Vegetace České republiky 1. Travinná  a keříčková vegetace. – Academia, Praha, p. 395 - 398.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.