Bazifilní kontinentální bory s výskytem suchomilných kontinentálních druhů.
Rozvolněné porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí dubů či buku. Keřové patro má nízkou pokryvnost, tvořené zmlazující borovicí a řídce rozptýlenými suchomilnými keři (Juniperus communis, Cotoneaster integerrimus) aj. Bylinné patro tvoří mozaika druhů boreokontinentálních až kontinentálních lesů (brusnice, Pyrola chlorantha, Trientalis europaea, Arctostaphylos uva-ursi aj.), obecnějších teplomilných druhů (např. Brachypodium pinnatum, Carex humilis) a několik tzv. perialpidských druhů (např. Sesleria caerulea, Alyssum montanum, Calamagrostis varia).
Mírně kyselé až zásadité písky, slínovce, vápnité pískovce, vzácněji krystalické vápence, ruly aj. Osídlují erodované plochy, např. horní části svahů, hrany plošin apod. Díky obnažení substrátu jsou lokálně dostupné minerály, jiné, zazeměnější části půdního povrchu bývají odvápněné vyluhovanými organickými kyselinami z jehličí.
U přirozených porostů na skalních hranách pískovcových věží se předpokládá přetrvávání porostů po celý holocén. Porosty jsou relativně stabilní, mají charakter blokovaného sukcesního stádia. U porostů na méně extrémních stanovištích (mírné svahy) se na jejich vzniku podílel člověk (výběrové kácení listnatých stromů, pastva, plošná eroze).
Na našem území je uváděna pouze jedna asociace - as. Festuco-Pinetum sylvestris Kobenza 1930 (bazifilní kontinentální bory).
Na území ČR se jedná o vzácný vegetační typ. Několik lokalit se vyskytuje v severních Čechách (okolí Úštěka, Hradčanské stěny, Bezděz).
Hradčanské stěny, Bezděz
Významné refugium ohrožené flóry. Estetický a krajinotvorný význam.
Sádlo J., Petřík P., Boublík K., Rychtařík P. & Šímová I. (2011): Diverzita rostlinstva Hradčanských stěn (Dokesko) a její příčiny. Zprávy České Bot. Společn. 46: 17–38.