Bazifilní alpínské trávníky, které jsou vázány na plošně nevelké výchozy minerálně bohatých hornin (krystalický vápenec, erlan, porfyrit a čedič, nebo svory s žílami vápence) na strmých skalnatých svazích severovýchodní až jihovýchodní orientace v karových roklích s lavinami nad horní hranicí lesa.
Květnaté skalní trávníky, které jsou rozvolněné, druhově bohaté s pokryvností 35-70 %. Dominantami jsou vytrvalé trávy Agrostis alpina, Festuca supina, F. versicolor nebo Molinia caerulea, dále nízké druhy skalních stanovišť (např. Asplenium viride, Primula minima). Dále zde najdeme i druhy suchých oligotrofních půd (Vaccinium vitis-idaea) a druhy vlhkých bazických půd (Parnassia palustris), arktoalpínské druhy (Bartsia alpina, Hedysarum hedysaroides, Saxifraga oppositifolia) a také mírně teplomilné druhy s optimem výskytu v suchých trávnících (např. Prunella grandiflora, Carlina acaulis). Mechové patro je bohatě vyvinuto.
Skalnaté svahy karů s výchozy minerálně bohatých hornin popř. na místa kam se živiny dostávají splachem. Půdy jsou mělké a kamenité, promývané splachem dešťové vody, vody z tajícího sněhu, nebo ostřikem z bystřin, takže na jaře jsou dostatečně zásobovány vodou i živinami. Půdní vlhkost však může v průběhu sezony výrazně kolísat v závislosti na stanovišti, množství srážek a slunečního svitu. Průměrné roční teploty ve vrcholových polohách jsou 1–3 °C, a roční srážkové úhrny dosahují 1400–1700 mm.
Jedná se o přirozený typ nelesní vegetace, která je ovlivňována hlavně přirozenými abiotickými procesy, především erozí způsobenou pravidelnými lavinami a také povrchovou vodou. Z biotických faktorů může mít vliv pastva spárkaté zvěře, především vysazených kamzíků v Hrubém Jeseníku. Nyní stabilní vegetace, která nevyžaduje žádný management.
Na území ČR jsou rozlišovány dvě asociace. První asociace Saxifrago oppositifoliae-Festucetum versicoloris s dominantou Festuca versicolor se vyskytuje na skalnatých svazích karů na místech s výchozy minerálně bohatých hornin (krystalického vápence, erlanu, porfyritu a čediče) v Krkonoších. Přestože se asociace vyskytuje na vysoko položených svazích, nedochází v létě k nadměrnému vysušování půdy a to díky zastínění na východních svazích. Druhá asociace, Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae s dominantou Agrostis alpina se vyskytuje v Hrubém Jeseníku.
Porobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »
Alpínský a subalpínský stupeň (1200-1400 m n. m.), vzácně i nad horní hranicí lesa v Krkonoších a Hrubém Jeseníku.
Asociace Saxifrago oppositifoliae-Festucetum versicoloris se vyskytuje jen v Krkonoších a to na české straně pohoří ve Velké Kotelní jámě a v Obřím dole (Čertova zahrádka a Čertova rokle). Na polské straně se nachází na výchozu čediče v Malé Sněžné jámě. Asociace Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae se vyskytuje pouze v Jeseníkách a to ve Velké kotlině. Výskyt mimo ČR není znám.
V minulosti nikdy nedocházelo k hospodářskému využívání této vegetace. Porosty mají význam především z ochranářského hlediska. Slouží k ochraně endemických a reliktních taxonů rostlin a bezobratlých živočichů. Ohrožení vegetace spočívá hlavně v eutrofizaci v důsledku imisí atmosférického dusíku, pohybem turistů, popř. i v nelegálním sběru rostlin a jiných přírodnin. V neposlední řadě ohrožení pastvou kamzíků v Hrubém Jeseníku, ve Velké kotlině. V současné době však stavy kamzíků nepředstavují vážné nebezpečí.
Kočí M. (2007): Bazifilní alpínské trávníky (Elyno-Seslerietea). – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia Praha, p. 84-90.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, p. 153-154.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 91.