Vápnitá slatiniště / Caricion davallianae

Diagnostické druhy

Blysmus compressus, Briza media, Carex davalliana, Carex flacca, Carex flava, Carex nigra, Carex panicea, Cirsium rivulare, Dactylorhiza incarnata, Dactylorhiza majalis, Epipactis palustris, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Eriophorum latifolium, Eupatorium cannabinum, Juncus articulatus, Juncus inflexus, Parnassia palustris, Potentilla erecta, Succisa pratensis, Triglochin palustris, Valeriana dioica

Konstantní druhy

Briza media, Carex davalliana, Carex nigra, Carex panicea, Dactylorhiza majalis, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Eriophorum latifolium, Juncus articulatus, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Valeriana dioica

Dominantní druhy

Bromus erectus, Caltha palustris, Carex davalliana, Carex diandra, Carex flacca, Carex flava, Carex panicea, Carex rostrata, Eleocharis quinqueflora, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Eriophorum latifolium, Juncus articulatus, Juncus inflexus, Molinia arundinacea, Molinia caerulea, Potentilla palustris, Schoenus ferrugineus, Schoenus nigricans

Ohrožené druhy

Blysmus compressus, Carex davalliana, Carex diandra, Carex dioica, Carex lepidocarpa, Carex limosa, Carex pulicaris, Dactylorhiza incarnata, Drosera anglica, Eleocharis quinqueflora, Epipactis palustris, Eriophorum latifolium, Gentianella amarella amarella, Gymnadenia densiflora, Juncus subnodulosus, Orchis palustris, Parnassia palustris, Pedicularis palustris, Pinguicula vulgaris var. bohemica, Pinguicula vulgaris var. vulgaris, Rhynchospora alba, Schoenus ferrugineus, Schoenus nigricans, Trichophorum alpinum, Triglochin palustris, Utricularia minor

Krátká charakteristika

Společenstva minerálně bohatých, bazických, trvale zamokřených půd s dominujícími mechy a šáchorovitými rostlinami.

Struktura a druhové složení

Ostřicovo-mechová společenstva, v nichž (narozdíl od ostatních svazů třídy) zcela chybí rod Sphagnum. Kromě mechů dominují rostliny z čeledi Cyperaceae, především ostřice a suchopýry. Téměř chybí trávy a dvouděložné rostliny (z trav bývají přítomny jen Briza media a Molinia caerulea s. lat., z dvouděložných např. Potentilla erecta).

Stanoviště

Svahová prameniště, údolní slatiny, slatinné louky, břehy rybníků. Trvale zamokřené půdy zásobené převážně podzemní vodou, s extrémně vysokou koncentrací minerálů (především vápníku) a nízkým obsahem živin. Někdy dochází ke srážení uhličitanů v podobě pěnovců. Významným faktorem je špatná dostupnost fosforu.

Dynamika a management

Některá společenstva mohou mít reliktní charakter, většina jich však vznikla sekundárně po antropogenním odlesnění krajiny. Zatímco reliktní společenstva příliš nepodléhají sukcesi, společenstva vzniklá na sekundárních biotopech mají tendenci zarůstat dřevinami a je proto potřeba pravidelné kosení. Další ohrožení může představovat eutrofizace či odvodnění stanoviště, což byla také v posledních desetiletích příčina značného poklesu počtu lokalit těchto společenstev.

Variabilita

V porovnání s ostatními svazy třídy se jedná o poměrně variabilní jednotku. V České republice bývá rozlišováno šest asociací, které se liší především obsahem vápníku a dostupností živin v půdě, ale také vodním režimem stanoviště. Porosty s dominantní Carex davalliana se řadí k as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae. Společenstva svahových pramenišť s dominujícími mechy a nízkými ostřicemi jsou považovány za as. Carici flavae-Cratoneuretum filicini. Na slatinných loukách může vznikat as. Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae s dominujícími suchopýry (Eriophorum latifolium) a ostřicemi a s výrazným podílem dvouděložných bylin a trav. Trvale zamokřená oligotrofní stanoviště osídluje as. Campylio stellati-Caricetum lasiocarpae. Na vysoce vápnitých slatinách se vyvíjí as. Junco subnodulosi-Schoenetum nigricans s bohatě zastoupenými šášinami. Iniciální společenstva narušených slatinišť s Eleocharis quinqueflora se nazývají as. Eleocharitetum quinqueflorae.

Rozšíření v ČR

Hojněji ve středních Čechách a přilehlých oblastech a na východní Moravě (vápencové oblasti Karpat), vzácněji také na Českomoravské vrchovině či v Pošumaví. Od nížin do podhůří.

Významné lokality

Jestřebské slatiny, Polabská čerňava aj.

Význam

V současnosti nemá hospodářské využití. Význam má pro svou schopnost zadržovat vodu v krajině. Společenstva tohoto svazu vykazují vysokou diverzitu ohrožených druhů rostlin i živočichů. Vyskytují se zde i některé endemické taxony (např. Dactylorhiza bohemica).

Literatura

Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3^rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájek M. et Hájková P. (2011): Caricion davallianae Klika 1934. – In: Chytrý M. (ed), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 619 – 646.

Zpracoval: Vojtěch Taraška
Recenzoval: Martin Duchoslav