Mírně kyselá rašeliniště a rašelinné louky / Caricion canescenti-nigrae

Diagnostické druhy

Agrostis canina, Carex canescens, Carex diandra, Carex echinata, Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Menyanthes trifoliata, Nardus stricta, Potentilla erecta, Potentilla palustris, Rhynchospora alba, Valeriana dioica, Viola palustris

Konstantní druhy

Agrostis canina, Anthoxanthum odoratum, Carex echinata, Carex nigra, Carex panicea, Cirsium palustre, Eriophorum angustifolium, Festuca rubra, Luzula campestris, Nardus stricta, Potentilla erecta, Viola palustris

Dominantní druhy

Allium schoenoprasum, Calamagrostis villosa, Calluna vulgaris, Carex chordorrhiza, Carex diandra, Carex flava, Carex limosa, Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Deschampsia cespitosa, Drosera rotundifolia, Drosera ×obovata, Eriophorum angustifolium, Menyanthes trifoliata, Molinia caerulea, Phragmites australis, Potentilla palustris, Rhynchospora alba, Swertia perennis, Trichophorum alpinum, Trichophorum cespitosum

Ohrožené druhy

Carex diandra, Drosera rotundifolia, Menyanthes trifoliata, Rhynchospora alba

Krátká charakteristika

Druhově bohatá rašeliniště a rašelinné louky, která se vyvíjí na vlhkých, mírně kyselých a mezotrofních rašelinných biotopech.

Struktura a druhové složení

V porostech dominují především nízké ostřice (Carex canescens, C. echinata, C. nigra, C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), dále sítiny (Juncus conglomeratus, J. effusus, J. filliformis), případně přesličky (Equisetum palustre, E. sylvaticum). Zcela chybí kalcikolní druhy (Carex davalliana, Eleocharis quinqueflora, Parnassia palustris, Pedicularis palusris aj.), výjimečně se mohou objevovat pouze kalcitolerantní rašeliníky (např. Sphagnum teres). Na rozdíl od vrchovišť a přechodových rašelinišť se v porostech tohoto svazu častěji objevují luční (Agrostis canina, Anthoxanthum odoratum, Carex panicea, Potentilla erecta) a prameništní (Allium schoenoprasum, Bartsia alpina, Swertia perennis) druhy. Vyskytovat se mohou i druhy svazu Calthion pallustris (Caltha pallustris, Cirsium palustre, Lysimachia vulgaris). Naopak díky nižší frekvenci rašeliníků chybí druhy charakteristické pro vrchoviště (např. zástupci čeledi Ericaceae). Pokryvnost mechové patro je proměnlivá, často může i zcela chybět.

Stanoviště

Rašeliniště, rašelinné louky, rašelinné okraje rybníků, tůní či pramenišť. Půda je zamokřená, dobře zásobená podzemní vodou, s mírně kyselou reakcí a nestálým chemismem. V porostech se výrazně uplatňují druhy se subatlantským rozšířením. Díky postavení ve středu gradientů nasycení bázemi a dostupnosti živin jsou tyto porosty druhově bohaté.

Dynamika a management

Společenstvo nejvíce ohrožují, podobně jako ostatní rašelinná společenstva, změny vodního režimu a zásahy do hydrologických poměrů, tj. odvodňování, eutrofizace vod, destrukce mokřadů, vyhrnování rybníků či zalesňování. Vysokohorské porosty mohou rovněž ohrožovat klimatické změny či nadměrný stav zvěře.

Variabilita

Svaz je na našem území členěn do pěti asociací, v závislosti na výskytu v různých nadmořských výškách, vodním režimu a stupni antropického ovlivnění. Trvale zvodnělá rašeliniště s nízkým obsahem živin osídluje as. Drosero anglicae-Rhynchospoertum albae, jejíž těžiště výskytu leží především v pánevní oblasti Třeboňska. Tato asociace představuje nízké porosty, ve kterých převažuje hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) a šáchorovité rostliny. Mezotrofní rašeliniště s dvouvrstevnou bylinnou strukturou utváří as. Agrostio caninae-Caricetum diandrae, která je relativně častější než předchozí asociace a vyskytuje se zejména na Třeboňsku, Dokesku a na Českomoravské vrchovině. Často při prameništích v ledovcových karech hercynských pohoří (1200-1400 m n. m.) se můžeme setkat s as. Bartsio alpinae-Caricetum nigrae. Tato asociace představuje jeden z druhově nejbohatších vegetačních typů subalpínského stupně. Ve fytocenologickém snímku může být zaznamenáno až 40 druhů cévnatých rostlin a až 16 druhů mechorostů. Chladné, vysokohorské polohy (nad 1300 m n. m.) Krkonoš osídlují druhově chudé porosty klasifikované jako as. Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii. Nejhojnější je as. Caricetum nigrae, se kterou se můžeme setkat jak v pánevních oblastech, tak i na horách. Jedná se o relativně bohaté porosty rašelinných luk s vysokou pokryvností cévnatých rostlin.

Rozšíření v ČR

Chybí pouze ve středních Čechách a na jižní Moravě. Příčinou je vápnité podloží a teplé a suché podnebí.

Význam

Porosty as. Caricetum nigrae byly dříve využívány jako jednosečné louky poskytující seno. Podobně sloužily i druhově bohatší, luční typy as. Agrostio caninae-Caricetum diandrae. V současnosti spočívá význam tohoto svazu především v zachování biodiverzity. V porostech se vyskytuje celé řada ohrožených a vzácných rostlin (např. Drosera sp. div., Rhynchospora alba nebo Menyanthes trifoliata) a živočichů. Některé rašelinné louky jsou chráněny kvůli výskytu vstavačovitých rostlin. Vysokohorské porosty mohou být zajímavé pro vědu, zejména jako analogie vyšších poloh Krkonoš se severskou zonální tundrou.

Literatura

Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájek M. & Hájková P. (2011): Caricion canescenti-nigrae Nordhagen 1937. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, 660-677.

Zpracoval: Lucie Kobrlová
Recenzoval: Martin Duchoslav