Křovinné porosty vrb vázané na mokřadní biotopy.
Křoviny, jejichž hlavní dominantou jsou nejčastěji vrby - vrba popelavá (Salix cinerea), vrba ušatá (S. aurita), vrba pětimužná (S. pentandra), popřípadě krušina olšová (Frangula alnus) či tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). Vzhledem k porostům těchto křovinných rostlin nedosahuje bylinné patro vysoké pokryvnosti ani jednotného složení. Obvyklými zástupci jsou druhy mokřadních luk (Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Filipendula ulmaria, Juncus effusus) nebo druhy typické pro třídu Alnetea glutinosae (např. Alnus glutinosa, Carex elongata, Lysimachia vulgaris).
Mokřadní vrbiny jsou svým výskytem v různé míře vázány na vodou dobře zásobené stanoviště. Nejčastěji se vyskytují poblíž rybníků, v nivách řek, na mokřadních loukách, při okrajích slatinišť a přechodových rašelinišť. Nalézt je můžeme i podél cest v zamokřených příkopech. Půdy jsou kyselé až mírně zásadité, oligotrofní až eutrofní, charakteru glejů nebo organozemí.
Stabilní společenstva pouze na vodou dobře zásobených stanovištích. V opačném případě jsou nahrazovány jinou vegetací. Pro zachování tohoto typu vegetace je nutná ochrana před vysoušením a zaváděním nepůvodních druhů rostlin.
Na našem území jsou do svazu Salicion cinereae řazeny dvě asociace - as. Salicetum auritae a as. Salicetum pentandro-auritae, obě nejčastěji s dominancí některého druhu vrby (Salix cinerea, S. aurita, S. pentandra).
Asociace Salicetum auritae (rašelinné mokřadní vrbiny) je typická pro silně podmáčené biotopy s kyselým substrátem, hladinou vody dosahující blízko k povrchu půdy a produkcí rašeliny. Vzhledem k živinám jsou tyto stanoviště oligotrofní až mezotrofní, tedy na živiny chudé až středně bohaté. Nejčastěji se tento typ vegetace vyskytuje v pobřežní zóně rybníků, na okrajích přechodových rašelinišť, v příkopech lesních cest a na oligotrofních typech luk.
Porosty asociace Salicetum pentandro-auritae (slatinné mokřadní vrbiny) lze rovněž nalézt na podmáčených půdách, které mají vysoký obsah živin a humusu. Obvykle osidlují břehy rybníků, popřípadě i vlhké louky a příkopy podél cest.
Porosty mokřadních vrbin svazu Salicion cinereae se vyskytují po celém území ČR, od chladných oblastí pahorkatin až do hor a v říčních nivách teplých oblastí. Nejvíce jich lze nalézt na Českolipsku, v jihočeských pánvích a na Českomoravské vrchovině.
Rašelinné a slatinné mokřadní vrbiny nejsou hospodářsky využívány ani nikterak výrazně ohroženy. Naopak tento typ porostů přispívá k udržování vody v krajině a rovněž napomáhá při čištění podzemní vody. Dochází k snadnému šíření těchto společenstev díky klonalitě vrb a možnosti jejich semen rozšiřovat se na větší vzdálenosti. Nejčastěji vytváří nová společenstva na odvodněných biotopech a rašelinných loukách.
Douda, J. (in press): Salicion cinereae Müller et Görs ex Passarge 1961.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Grulich V.(2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. - Preslia 84: 631-645.